Rozsáhlé prostory bělehradského press-centra zely ještě včera prázdnotou, pouze norský televizní štáb si upravoval natočený materiál a se mnou stál u informačního pultu ukrajinský kolega Igor Gračov. Klid před bouří. Jednoduchý dotaz směrem k mladé slečně uvedl do chodu všech deset pracovníků ospale působícího centra, kteří se dohadovaly dobrých dest minut nad mými pochybnostmi ohledně aktuálnosti tréninkového rozpisu v dech beroucí Kombank Aréně, kam se vtěsná 20.000 fanoušků. Nakonec mi oznámili, že mé informace jsou špatné, český celek dorazí až o půl deváté. Přijde mi to jako hloupost a já si s potěšením ulevil, že chybovat je lidské všude.

Před odchodem jsem ještě očima zabloudil po dosud prázdných přihrádkách určených zápasovým statistkám pro potřeby novinářů. Moji pozornost upoutal list papíru s vyplněnými údaji, který ležel na zemi před přihrádkámi. UKR – CZE? 29:34? Tak to by mi v reálu opravdu nevadilo!

S úsměvem ukazuji list papíru Igorovi, který má ale evidentně jiný smysl pro humor. S vážnou tváří sleduje vývoj skóre a střídavě zvedá oči ke mně i pracovníkům centra. Asi se mu vedle výsledku nelíbilo, že za stavu 1:1 vše do svých rukou vzala Lucie Satrapová, která odstartovala brankový trhák našich hráček. Satrapová v utkání dala tři góly ze tří střel a stoprocentní úspěšností střelby se mohla pochlubit i Míša Borovská (2/2). Pohromou Ukrajinek byla trojice slavistických spojek Černá – Keclíková – Kutlvašrová, která se prosadila celkem třináctkrát. Třicet pět minut v českém dresu strávila na hřišti i osoba jménem „Tim Kunzmann“, což mi trochu připomělo počítačové hry před 20 lety, kdy licence na jména hráčů málokdo řešil.

Šlo sice pouze o zápis k utkání, které kvůli ozkoušení statistického systému sehrály mladé bělehradské házenkářky, ale jeden z údajů, který by dnes večer bylo skvělé naplnit, a který je narozdíl od branek Satrapové nebo Borovské reálný, je v zápise uvedená pětačtyřicetiprocentní úspěšnost zákroků Barbory Raníkové – to by se večer k Báře hrnuly gratulace nejen k jejímu dnešnímu svátku.

Při následné návštěvě realizačního týmu jsem zápis ukázal trenérům, které údaje pobavily stejně jako mě. Jeho kopii ještě večer vyvěsili na nástěnku českého týmu v hotelu In, kde český výprava přebývá společně se zbylými třemi týmy Skupiny A - zlepšení atmosféry a naladění na vítěznou notu není od věci, navíc, když se o podklady postarají sami organizátoři mistrovství.