Psal se 16. leden letošního roku a pro všechny příznivce české házené to byl optimisticky laděný den. Vždyť včera zdolal tým okolo Filipa Jíchy Německo, které bylo přes určité tápání posledních let stále favoritem základní skupiny B mužského EURO 2012! Telefony drnčely, novináři chtěli další a další reakce hráčů a trenéra Liptáka. Mediální zájem o házenou měl ale již brzy opět ustat.

Přes euforii si mnozí uvědomovali, že při herním systému šampionátu ještě nic není rozhodnuté a černý Petr pro jediný nepostupující tým může zůstat v našich rukou. Další průběh turnaje to bohužel potvrdil a Češi opustili Srbsko dříve, než se po prvním hracím dnu všeobecně čekalo, a než by si přáli čeští fanoušci.

Mezi prvním hracím dnem mužského a ženského evropského šampionátu je hned několik paralel, které mohou v podvědomí kalit včerejší úspěšný návrat českých házenkářek na evrospkou scénu. Některé paralely souvisí s obecnými okolnostmi dění v základní skupině EURO 2012. První je zcela nasnadě - ženský turnaj se koná ve stejné zemi jako ten mužský, tedy v Srbsku. Základní skupina dále vyvrcholí pro český tým utkáním proti balkánskému soupeři, který se bude moci opřít o zcela výjimečnou podporu frenetických fanoušků, jejíž intenzitu ostatně poznali i házenkáři proti Makedonii. Shodné je s lednovým turnajem také to, že druhý duel ve skupině Češky sehrají proti severskému týmu. Oba severské celky, se kterými se v roce 2012 česká házená potkala nebo potká v základní skupině Mistrovství Evropy, přitom získaly letos v létě olympijské medaile v Londýně (muži hráli proti Švédku, které o půl roku později slavilo zisk olympijského stříbra, ženy nastoupí zítra proti Norsku, které londýnský turnaj opanovalo).

Další paralely souvisí přímo s úvodními duely českých týmů. Češky ten svůj vyhrály o tři branky, tedy stejným rozdílem, jakým zdolali Češi Němce. Stejně jako v lednu se díky tomu naše reprezentace ujala po prvním hracím dni vedení v tabulce skupiny. Oba české celky převzaly otěže úvodního zápasu za stavu 2:2, a během následujícího úseku hry si vybudovaly náskok, který hájily až do závěrečného hvizdu (muži 9:3, ženy 10:2). Dominance v prvních poločasech utkání byla výsledkem dobře fungující obrany a zákroků Štochla, resp. Raníkové, díky nimž oba celky odházely v poločase do šaten za pětibrankového vedení. Toto vedení se po přestávce postupně rozplývalo a nejtěžší chvíle přišly približně čtvrthodiny před koncem duelu. V Niši byl pro přiliš mnoho hráčů na hřišti vyloučen Jiří Motl a Němci v tu chvíli měli možnost vyrovnat, včera v Bělehradě naše hráčky opakovaně ztratily míč po technické chybě a vedení se ztenčilo na tři branky. Ze svých původních náskoků tak oba týmy ztratily shodně pět branek, ale nápor protivníka odrazily a nakonec se mohly radovat z výhry o tři góly.

Déja vu? Snad ne! Je zde totiž důležitý rozdíl, který může zahnat chmurné vzpomínky na lednový turnaj. V druhém utkání včerejšího dne totiž favorizované Norky zdolaly vzdorující Srbky a nedopustily tak komplikace v postupových propočtech, jak tomu bylo v případě mužského turnaje po remíze Švédska s Makedonií. Tento výsledek hraje do karet českému týmu. Jednak s ohledem na Norky, které zde otevřeně proklamují, že Srbky jsou jejich jediným konkurentem ve skupině - po dvoubodovém zisku v jejich vzájemném utkání by mohlo přijít určité uspokojení a ještě větší podcenění našich hráček (ty navíc rozhodně nehodlají ve čtvrtek prodat svou kůži lacino). Výhodnější pak byla ale prohra Srbska s ohledem na zítřejší střetnutí domáho celku s Ukrajinou. Srbky v něm vzhledem ke svým cílům musí bodovat a případná výhra nad Ukrajinou by de facto znamenala strvzení postupu českých reprezentantek do další fáze turnaje. Pokud však Srbky nezvítězí, podle všeho utrousím: „Sakra, déjà vu!“

*                                 *                                 *

Jeden stín nepříjemných vzpomínek ale už český tým házenkářek překonal. Při své poslední účasti na evropském šampionátu se shodou okolností v základní skupině potkal s Ukrajinou i Norskem a postup z toho nebyl. Češky totiž nedokázaly v úvodním zápase udržet poločasové šestibrankové vedení nad Španělkami, podlehly jim 18:19 a to mělo fatální následky. V dalším zápase prohárly o pět branek s Ukrajinou a následně nestačily ani na Norky, v základní skupině nezískaly ani bod a celkově se na EURO 2004 umístily na předposlední, 15. příčce.

Petra Vítková, v roce 2004 Válová, která je v současném kádru jedinou pamětnicí těchto smutných chvil, čekala dlouhých osm let na další šanci poprat se o úspěch na některé z vrcholných akcí. Že by na EURO 2012 byl tímto úspěchem už samotný postup ze skupiny, o tom není sporu. České hráčky k němu mají skutečně blizoučko, protože tentokrát v úvodním zápase vypracovaný náskok uhájily - a to je důvod k optimismu, nikoliv chmurám!