Do soutěže je pro Vás připraveno celkem čtrnáct červených dresů, které společně podepisovali hráči reprezentačního týmu během poslední společné akce (duben 2013). Ptáte se jak vyhrát některý z nich? Počínaje pondělím 27. května se každý den dopoledne se objeví na svazovém webu a facebookovém profilu otázka, vztahující se k historii nebo současnosti házenkářské reprezentace České republiky (Československa).

Správná odpověď na danou otázku, zaslaná na emailovou adresu vtipil@chf.cz bude vstupenkou do losování, které proběhne vždy následující den v 8.00 hod. Do předmětu mailu uveďte heslo „Dres“ a číslo dresu, o nějž soutěžíte. Nezapomeňte připojit své celé jméno a telefonický kontakt, abychom se mohli domluvit na předání či zaslání výhry. Pokud se stanete výhercem dresu již jednou v průběhu soutěže, bohužel se nemůžete ucházet opět o výhru. Týká se to i závěrečného 14. kola soutěže, kdy se bude losovat výherce dresu s číslem 9. Do tohoto losování budou zařazeni všichni hlasující z uplynulých kol, bez ohledu na to, zda odpověděli správně či špatně (s již zmíněnou výjimkou výherců z předchozích kol). V případě, že se hlasující zúčastnil několika kol, budou zařazeny do závěrečného slosování všechny jeho hlasující lístky zvlášť! Čím většího počtu kol se tedy zúčastníte, tím větší budete mít šanci vyhrát v závěrečném losování o dres č. 9.

Dnes soutěžíme o číslo 15. Až do zítřejší 8. hodiny ranní nám tedy můžete posílat své odpovědi na otázku:

Do dnešního rána jste nám zasílali odpovědi na otázku, která se týkala dvojice křídelních hráčů, kteří na svém kontě měli řadu úspěchů na klubové i reprezentační úrovni, Josefa Trojana a Vojtěcha Mareše. Dnes se ptáme na jejich zprvu spoluhráče později trenéra, který ze střídačky vedl reprezentační tým Československa při historickém zisku zlata na MS 1967.

Správnou odpověď společně se jménem dalšího výherce a otázku na příští den naleznete našem webu a facebookovém profilu zítra v 9.00 hod.

Včera jsme se ptali na jména dvojice křídel československé reprezentace a Dukly Praha, která se výrazně podepsala pod řadu úspěchů na mezistátním i klubovém poli v šedesátých, ale také už padesátých let. Oba byly ve své době rekordmany v počtu reprezentačních startů, ale pouze jeden z nich se dočkal vytouženého zlata z MS. Správná odpověď zněla Josef Trojan a Vojtěch Mareš.

Josef Trojan (vpravo) a Vojtěch Mareš - dvě stálice československé reprezentace a Dukly Praha.

Josef Trojan začínal s házenou v Ikaru Kukleny, ale s tou mezinárodní, tedy handballem, se aktivně setkal až na počátku padesátých let ve Spartaku Sezimovo Ústí. Pouhé dva roky mu v tehdy prvoligovém „Sezimáku“ stačily, aby byl zařazen do nominace národního týmu (1953), a když mu v roce 1954 přišel povolávací rozkaz, zamířil Trojan do Dukly Praha, kterou tak stihnul ještě pod názvem ÚDA (armádní klub nesl od svého založení v roce 1948 název ATK, mezi lety 1953 a1956 pak ÚDA, Duklou je označován až od roku 1956).
 

Československo v následujících letech reprezentoval celkem v 88 zápasech a zprvu nejen v handballu o sedmi hráčích, ale v německé odnoži o jedenácti házenkářích. Absolvoval dokonce jedno MS „jedenáctek“, na němž si zažil v dnešní době nezopakovatelný pocit – nastoupit v házenkářské utkání před 60.000 diváky! Bylo to v roce 1955 a Československo na tomto MS získalo bronz, stejně jako o rok dříve na MS „sedmiček“. Právě v kvalifikaci na MS 1954 zažil svůj debut, ve kterém vsítil Maďarsku dvě branky. V reprezentačním družstvu ČSSR nasázel více než dvě stovky branek a vydržel v něm až do MS 1967, před kterým byl ale vyřazen z užšího kádru. Josef Trojan tak přišel o pocity po vyhraném finálovém zápase na MS a v kariéře dosáhl nejvyšší mety pouze na klubové úrovni. Získal celkem 14 mistrovských titulů a v roce 1957 přispěl k premiérovému triumfu Dukly v PMEZ. V roce 1963 pak už společně s Vojtěchem Marešem, který v Dukle působil od roku 1959, přispěl k obratu finálového střetnutí s PMEZ proti Dynamu Bukurešť, který nezaměnitelnou formou literárně přiblížil Ota Pavel v povídce Plná bedna šampaňského.

Tým Dukly Praha, který ve finále PMEZ 1963 senzačně otočil zápas proti Dynamu Bukurešť, dotáhl manko 13:7 a v prodloužení po brankách Dudy a Rážka získal druhý triumf v PMEZ pro československý armádní klub. Pohár na fotografii právě mezi
křídelní dvojicí Mareš - Trojan.
 

Pařížské finále si naplno užil další z rychlých křídelníků, který deptal naše soupeře – Vojtěch Mareš. Stejně jako Trojan těžil Mareš z dlouhých a přesných pasů československých brankářů, ať už je do rychlého útoku rychlonohým křídlům adresovali Vícha, Arnošt či Škarvan. Systematicky trénovaný rychlý útok byl díky tomu jednou z hlavních zbraní naší házené už od 50. let. Mareš s Trojanem řádili už při MS 1958, kde Čechoslováci slavili zisk prvních stříbrných medailí. Stříbrný úspěch zopakovali naši hráči i o tři roky později a vše spělo k vyvrcholení v podobě domácího MS 1964. Jenže jejich vysněná cesta za titulem skončila v Praze v semifinálovém utkání s Rumunskem a v boji o 3. místo získali pro tuzemskou házenou historicky nejvíce hořkou medaili.
 

Vojtěch Mareš s házenou začínal na Valašsku ve Vsetíně, ale lákaly ho spíše atletika a basketbal. Po přestěhování do Prahy začal hrát za pražskou Slavii, odkud zamířil do mužského týmu Sparty, kde působil po celou dobu svého vysokoškolského studia (do roku 1959, poté narukování a následné trvalé angažmá Dukla Praha) a stal se členem reprezentace. V reprezentaci sehrál přes sto duelů a právě od Josefa Trojana převzal rekordmanskou štafetu v počtu startů za národní tým. Po ukončení hráčské kariéry působil jako trenér, vedl mj. mužskou reprezentaci ČSSR, s níž skončil na LOH v Soulu na šestém místě, ale také ženské reprezentace samostatné České republiky i Slovenska. Na přelomu 70. a 80. let strávil pět let v Kataru, tedy státě, který za dva roky přivítá MS 2015. Na přelomu let osmdesátých a devadesátých pak působil sedm sezón v USA, kde se před olympiádou v Atlantě začala házená dostávat do všeobecného povědomí, ale v souvislosti s tím, že se neprosadila jako univerzitní sport, ji v posledních patnácti letech nečekal příznivý osud.
 

 Josef Trojan a Vojtěch Mareš si společně na MS zahráli na posledy v Praze v roce 1964 (druzí od krajů ve spodní řadě). Výraz po vítězném zápase o bronz napovídá, že tým chtěl víc než třetí místo.

Správnou odpověď na minulou otázku ve znění Josef Trojan - Vojtěch Mareš* nám záslala oproti minulým kolům jen hrstka hlasujících. Radovat z výhry dresu č. 8, resp. 3 se mohou:

paní Dana Gregorovičová

pan Josef Krčmář

GRATULUJEME!