Záhy po evropském šampionátu v Dánsku se rozhodl reprezentační kariéru ukončit Alois Mráz. Hráč, který své poslední minuty v národním dresu strávil na pozici pivota, do házenkářského světa vstoupil jako talentovaná levá spojka a do skutečně hvězdné bundesligové budoucnosti na „královském“ postu mu chybělo jen pevnější zdraví. Přes nesnáze s problematickou Achillovkou, únavovou zlomeninou, i opakovanými problémy s hodovou rukou (loket i prsty), působil „Lojza“ více než deset let v nejkvalitnější házenkářské lize světa i v reprezentaci České republiky. V národním dresu zažil pět realizačních týmů a trenéři české reprezentace se shodují, že byl navzdory svým častým zraněním spolehlivým článkem české sestavy. Celkem Mráz nastoupil k 139 reprezentačním zápasům, v nichž nastřílel 317 branek. V bundeslize pak nasázel ve více než dvoustech utkáních bezmála pět set branek.

 Foto: P. Lebeda, ČSH

Nadějný nástup kariéry

Alois Mráz záhy po svém vstupu do seniorské kategorie zářil – nebezpečná levá spojka sice patřila mezi benjamínky v tehdy nabitém celku Plzně, ve kterém se po návratu ze zahraničí českým fanouškům představili opět takoví hráči jako Tonar, Bečvář, Blecha nebo Šetlík (kvalitu týmu podtrhovala křídla Pauza, Nocar nebo Čurda a v bráně byli oporou bratři Štochlové), ale mladičký Alois Mráz si na hřišti se zkušenými reprezentanty rozuměl a patřil mezi největší hvězdy za dvěma tituly směřujícími Západočechy. Výkony v domácí soutěži mu otevřely cestu i do národního dresu. „Upřímně přiznávám, že úplně první přípravné akce mi už vymizely z paměti, ale rozhodně nemohu zapomenout na Mistrovství světa 2001, které považuji za svůj reprezentační křest,“ usmívá se Alois Mráz,  při vzpomínce na turnaj, kde se individuálně prosadil, ale kde Češi nepostoupili ze základní skupiny.

Boj s Německem o EURO 2014 - jeden z 139 reprezentačních zápasů Aloise Mráze. „Jeden z těch nezapomenutelných,"
doplňuje samotný hráč. Foto: A. Wipf.

Stabilní výkony v domácí soutěži a cenné branky v Lize mistrů či národním dresu pak přinesly zájem německých klubů a to v době, kdy nebylo snadné získat kvalitní zahraniční angažmá. Mrázovi se to podařilo, navíc nabídka přišla z 1. bundesligy! V létě roku 2001 se realizoval jeho přestup do SG Solingen. „Bohužel už příchod do Solingenu byl spojen se zraněním. Poslední zdravotní vyšetření v Plzni potvrdila, že bolest nohy, se kterou jsem zápasil téměř půl roku je důsledkem únavové zlomeniny. Už tam mi tělo dalo najevo, že je něco špatně,“ vzpomíná Mráz, jehož celek brzo klesl do 2. ligy. Tam ale Mráz zářil a stal se v sezóně 2003/04 vůbec nejlepším střelcem soutěže - a zájem velkoklubů byl zde! Jeho výkony i osobně v hledišti solingenské haly sledoval Bob Hanning, německý "hvězdný" trenér nastupující generace, který měl v té době úkol utvořit z HSV Hamburg velkoklub bojující o nejprestižnější evropské trofeje. Hanning si právě Mráze vyhlédl na pozici v Německu „královské“ levé spojky a v půlce sezóny 2004/05 se uskutečnil velký přestup - česká házená se mohla těšit, že z plzeňského odchovance vyrůstá klenot světové házené!
 

Hamburských pět minut slávy
 

Často se užívá Warholovo rčení o patnácti minutách slávy, v případě Aloise Mráze a HSV lze bohužel hovořit o hvězdné pětiminutovce. První zápas v dresu HSV Mráz absolvoval v domácím poháru v polovině února roku 2005 proti věhlasnému Flensburgu - a šlo o skutečně nezapomenutelné entrée. Mráz na hřišti absolvoval pouze pět minut, fanoušky si získal dvěma krásnými brankami, ale vzápětí přišel klíčový úraz celé jeho sportovní kariéry – Mrázovo nasazení nevydržela Achillova šlacha a zranění znamenalo konec sezóny. „V tu chvíli se mi hodně snů zhroutilo, bylo to těžké období, ale klub se ke mně zachoval fantastickým způsobem, který měl zásadní vliv na to, že moje kariéra vrcholového sportovce dále pokračovala,“ vzpomíná Mráz na smolný okamžik a zároveň výtečnou péči HSV. Na přístupu klubu nic nezměnilo ani obnovení zranění, ke kterému došlo při rehabilitaci hned v dubnu. „Nemohl jsem očekávat, že vedení klubu si se mnou sjedná osobní schůzku, dá mi smlouvu ještě na jednu sezónu a bude mi věnovat maximální lékařskou péči, abych se v jeho dresu ještě objevil na bundesligové palubovce. Ale ono se tak stalo! Kdybych měl tak vážné zranění v běžném klubu nebo například v Čechách, nepochybuji, že by se má další kariéra vyvinula jiným směrem a už dávno bych vrcholovou házenou nehrál,“ vzpomíná se vděkem Mráz. Ten si zároveň nemyslí, že by byl stíhán zraněními přespříliš - spíše poukazuje na jejich nevhodné načasování. „Myslím, že na relativně dlouhou kariéru házenkáře těch zranění není tolik, je však pravdou, že ta nejvážnější přišla vždy v určitých zlomových okamžicích kariéry a tak byl jejch vliv umocněný. Přesto jsem rád, že jsem mohl hrát tolik sezon první bundesligu i působit v reprezentaci," doplňuje "Lojza".

Poslední branku zaznamenal Alois Mráz v národním dresu na EURO 2014 proti Makedonii. Ani tento zápas, ani celý turnaj, pro něj nemohly být důvodem ke spokojenosti, přesto odmítá některé nezasvěcené kritiky. „Lednové výkony a výsledky přinesly logicky více kritických hlasů, ale nad některými prohlášeními mi zůstával rozum stát. Kdekdo se začal vyjadřovat k věcem, do kterých nevidí. Jsme komunita, ve které lze dobře diskutovat napřímo a očekával bych v první řadě  otevřený konstruktivní přístup a až poté mediální vystoupení. Chci zdůraznit, že jsem toho zažil na klubové úrovni i v národním celku hodně a obzvlášť v posledním roce jsem cítil, že reprezentační tým po omlazení někam směřuje, a že spolupráce trenérů a zkušených hráčů pomáhá těm mladým, kráčet správnou cestou,“ glosoval situaci Mráz. Foto: A. Wipf.

Další německé štace
 

Po roce a půl v HSV následovalo angažmá v bundesligovém Lübbecku, odkud zamířil Mráz do Wetlzaru. Na všech těchto dalších bundesligových štacích se z původně střelecky disponované levé spojky stále více stával spíše hráč „univerzál". Pro klub a trenéry byl cenný jak v defenzívě, tak díky variabilitě na postech spojek v útočné fázi. V posledních sezónách začal být využíván i v pivotu, kde alternuje i v aktuálním klubu (TV Hüttnberg, 2. bundesliga) a byl to netradičně také post, na kterém se loučil s národním dresem. Do něho se vždy těšil a národní hrdost v něm nijak neumenšily ani rodinné německé vazby – CZECH HANDBALL TEAMu získal naopak nové fanoušky v podobě mnohočlenné rodiny, která byla na straně českého výběru i v případě dubnových střetnutí kvalifikace o EURO 2014. „Svůj život díky rodině asi nadále svážu se zahraničím, ale jsem Čechem, který ví, odkud do Německa přišel. Taky s ohledem na moje usazení se na západ od našich hranic jsem byl vždy hrdý na to, že mohu oblékat národní dres. Děkuji fanouškům za všechny úžasné okamžiky v Brně, Zlíně i na řadě dalších míst," loučí se Mráz.

Jak vidí Alois Mráze reprezentační trenéři ČR

„Byl jsem u jeho prvních i posledních reprezentačních zápasů a troufám si tak říci, že jsem ho ze všech reprezentačních trenéru znal nejlépe. A stejně tak si troufám říci, že po celé ty roky v národním týmu patřil mezi nejdůležitější a nejpozitivnější články. Vždy byl využívaný pro svou univerzálnost a spolehlivost a to nejen v útoku, ale i v obraně. Takový hráč je pro každého trenéra nedocenitelný.“

Vladimír Haber, současný trenér reprezentace ČR, který vedl národní tým i na prahu nového milénia

„V době, kdy jsem vedl národní tým, bohužel Lojza trpěl zraněními, takže jsem ho měl skutečně jen na pár akcích a zápasech. Vždy ale patřil mezi hráče, kteří pokud jim to zdraví dovolilo, přijali nominaci s příkladným přístupem, zcela odpovědně a s evidentní národní hrdostí. Vždy mi odvedl spolehlivou práci. Velice rád na něj vzpomínám právě pro jeho spolehlivost a nasazení v zápasech i tréninku.“
 

Rastislav Trtík, trenér reprezentace ČR 2002 - 2005

„Lojzu jsem nejdříve zažil jako spoluhráče v dresu Plzně, v letech, kdy jsme vyhrávali tituly a dobré zápasy odehráli v Lize mistrů. Byl to výjimečný talent, stále si myslím, že patří do skupiny mezi Filipa Jíchu a Pavla Horáka, tedy spojky, které naše házená dlouho neměla, mezi spojky, které měly potencionál být skutečně hráči světového formátu. Jeho zdraví ale bylo evidentně proti. O jeho nezpochybnitelné házenkářské kvalitě přesto svědčí už jen fakt, že přes značné zdravotní komplikace téměř celou kariéru odehrál v zahraničí.“
 

Pavel Pauza, trenér reprezentace ČR 2005 - 2008

„Zpráva o konci Lojzovy reprezentační kariéry je pro mě smutnou novinou, je to kvalitní házenkář a také kvalitní člověk. Velice spolehlivý co do sportovního výkonu, příkladný v přístupu a nasazení, který dokázal vždy pomoci novým tvářím v týmu, předával zkušenosti z bohaté zahraniční kariéry, která mohla být ještě úspěšnější, nebýt častých zranění. Díky jeho celkového přínosu týmu jsem neváhal ho nominovat ani ve chvílích, kdy nebyl v optimálním zdravotním stavu, protože i tehdy měl týmu co dát.“
 

Martin Lipták, trenér reprezentace ČR 2008 - 2012