„Před dvěma lety jsme se sešli k prvnímu srazu v Ostravě a po dvou trénincích jsme odjeli na první společný turnaj jako reprezentace ČR do Polska. Turnaj, kterého se zúčastnily týmy Polska, Rumunska a Maďarska, jsme nečekaně vyhráli a dále jsme pokračovali velice úspěšně v dalších mezinárodních zápasech. Potupně jsme si připsali i skalpy Rakouska a Slovenska,“ popisují Weisenbilder se Salačem začátky společného fungování jejich týmu.

V březnu 2013 čekala nejmladší reprezentantky první těžká zkouška. „Kvalifikaci o postup na ME v Polsku 2013 jsme odehráli v domácím prostředí v Hodoníně. Našimi soupeři byla družstva Rumunska, Turecka a Ázerbájdžánu. Všem nám bylo jasné, že o dvě postupová místa se bude rozhodovat mezi družstvy Rumunska, Turecka a našim výběrem. Po jednoznačné výhře nad Ázerbájdžánem nás čekalo rozhodující utkání proti Turecku, kterému šlo o všechno díky prohře v prvním zápase. Velmi těžké utkání jsme zvládli a po výhře jsme už v sobotu slavili postup na ME. Ale zápas nás stál mnoho sil a to se na holkách projevilo v neděli v posledním zápase proti Rumunsku, kterému jsme podlehly,“ dodávají. Byla to prohra tohoto zápasu po 10 zápasových výhrách po sobě.

Po úspěšné kvalifikaci se mladé české házenkářky zúčastnily European Youth Olympic Festivalu. Účast jim vybojovaly starší kolegyně vedené trenérem Lubomírem Krejčířem na European open ve Švédsku. „Tato akce byla za dva roky nejhorší a vůbec se nám nepovedla. Prohráli jsme všechna utkání a ani předvedené podprůměrné výkony nebyly podle našich představ,“ ohlíží se Weisenbilder za nevydařeným turnajem.

Tým ani nedostal příliš mnoho času, aby se otřepal z nevydařeného prázdninového turnaje a hned odjel na vydřený evropský šampionát do Polska. Cílem týmu byl postup ze skupiny a zajištění místa na MS. „Hned první utkání bylo z naší strany klíčové a holky chtěly vrátit družstvu Německa prohru z Olympic Festivalu a vybudovat si dobrou pozici do dalších zápasu ve skupině, kde jsme se postupně střetli s Norskem a Chorvatskem. Všichni jsme věřili v postup. Bohužel hned první zápas proti Německu jsme vůbec nezvládli a po prohře se nám postup ze skupiny hodně vzdálil. Ke všemu po nepovedeném zápase nás čekal soupeř z nejtěžších - Norsko. Do utkání jsme vstoupili bojácně, ale náš výkon se postupně zvedal. Po velmi bojovném kvalitním výkonu jsme vyhráli a uchovali si stále šanci na postup ze skupiny. Bohužel jsme pak nezvládli utkání proti Chorvatsku,“ posteskl si Salač. V dalším průběhu turnaje se dorostenky postupně se střídavým úspěchem střetly s Maďarskem, Slovenskem, Španělskem a Polskem. „Nakonec jsme skončili na neuspokojivém čtrnáctém místě,“ dodal kouč.

Celý druhý rok se v týmu nesl v duchu přípravy na vrcholnou akci - European Open ve Švédsku (červenec 2014). V průběhu roku družstvo odehrálo několik přípravných zápasu proti družstvům Maďarska, Polska, Německa a Švýcarska.

Na European Open ve skupině Češky postupně porazily mistryně Evropy Švédky, remizovaly s Nizozemskem a porazily Finsko. „To nám zajistilo postup na dalších bojů z prvního místa. V dalším zápase jsme porazili Švýcarky a díky výhře jsme se zařadili mezi poslední čtyři týmy turnaje. V dalších dvou zápasech jsme narazili na Rusky a Dánky a v obou zápasech jsme prohráli. To určilo, že budeme bojovat o třetí místo proti Norsku. Do utkání jsme vstoupili velice aktivně a poločas pro nás vyzněl úspěšně o jednu branku. Ve druhém poločase jsme nezachytili nástup Norek, které si vybudovaly až čtyř brankové vedení. Nesmírnou bojovností jsme se vrátili do zápasu, ale na zvrat to nestačilo a prohra o jednu branku nás odsunula na nepopulární čtvrté místo,“ shrnul účinkování na turnaji Weisenbilder. „Hned po zápase jsme byli všichni hrozně zklamaní, ale postupem času si holky uvědomily, čeho dosáhly a na tváři se objevil nakonec místo slz i nesmělý úsměv,“ dodal.

A jak hodnotí realizační tým celé uplynulé dvouleté období? „Společně strávený čas hodnotíme jako úspěšné období. Ale mohlo by být ještě úspěšnější. Podařilo se nám zabudovat pár mladších hráček do týmu, výkony družstva od začátku měly vzestupnou tendenci a to se projevilo i na několika hráčkách, které nakoukly už ve svých 16, 17letech do WHIL. Za uvedené období jsme odehráli na naše poměry neskutečných 39 zápasů, z toho bylo 20 výher, 2 remízy, 17 porážek při celkovém skóre 1050:981," zhodnotil realizační tým dva uplynulé roky v číslech. Nejvíce zápasů odehrály Kolářová (37), Kříčková (36), Neubergová (35), Zachová (33), Fryčáková (33) a Chlupová (32).

Český svaz házené děkuje hráčkám i realizačnímu týmu za skvělou reprezentaci a výbornou spolupráci a přejeme hodně nejen sportovních úspěchů do dalších let.