Přinášíme vám další ze série rozhovorů s trenérem juniorů Jaroslavem Hudečkem, který je se svým týmem na mistrovství světa juniorů v Egyptě. Na jeho celek čekají již poslední dva zápasy šampionátu.

 

Jaroslav Hudeček: „Já bych především nepřeceňoval přípravná utkání. V těch se pokaždé něco zkouší, Slovinci v zápase u nás trénovali obranu 1:5, kterou tady ale téměř nehrají a praktikují obranný systém 0:6. Na šampionátu se daří jejich brankáři, který chytá opravdu výborně, byť jsme jej dnes vyhnali z branky. Ale ten hlavní rozdíl je v nasazení, agresivitě a disciplinovanosti. V Egyptě hrají zcela jinak než tomu bylo v Hustopečích.“

 

V dnešním zápase jste dlouhou dobu vedli, přesto se nám jej nepodařilo dotáhnout do vítězného konce…

 

„Do zápasu jsme šli samozřejmě s cílem zvítězit, protože při určité konstelaci výsledků jsme si mohli uchovat naději na utkání o konečné 7.-8.místo. S hráči jsme se na poradě bavili, jaký systém obrany zvolit. Ti si vybrali 1:2:3 a na soupeře si opravdu věřili. To bylo znát také v zápase. Slovinci se jen velmi těžko prosazovali proti naší obraně, ale bohužel díky uspěchané střelbě a technickým chybám se nám v prvním poločase nepodařilo soupeři odskočit. To se povedlo až v poločase druhém, kdy jsme Slovincům utekli na 26:19. Oddechový čas soupeři prospěl, my jako bychom ztratili koncentraci a navíc jsme téměř šest minut hráli v oslabení. Toto oslabení jsme prohráli 0:5, Slovinsko se vrátilo do hry a pak i díky naším dalším neproměněným šancím otočilo skóre.“

 

Jak je vidět, v házené se dá během pár minut ztratit relativně vysoký náskok. Jak důležitou roli hrála u hráčů psychika?

 

„Obrovskou. Na našich hráčích bylo před zápasem vidět, že si na soupeře věří a průběh utkání tomu také nasvědčoval. Bohužel jsme si znovu dokázali, že je na této úrovni opravdu potřeba hrát až do samého konce. Stačí na chvíli polevit v koncentraci a zápas se vyvíjí zcela jinak. Pro nás to bylo ale i pozitivní zjištění, protože jsme si dokázali, že když si hráči na soupeře věří, tak jejich výkon je diametrálně odlišný než tomu například bylo proti Dánsku nebo Švédsku. Když už se zmiňuji o těchto týmech, tak nás dnes překvapilo, že psychika hraje tak velkou roli i u opravdu špičkových celků. Na Švédech, kteří v přípravě s Dánskem nevyhráli, bylo v jejich dalším vzájemném zápase vidět, jak velký mají strach z dánské obrany a jejich brankáře. Zatímco včera proti nám překypovali sebevědomím, dnes si ani s posíleným týmem, kdy z Flensburgu přiletěl Carlén, na Dány nevěřili.“

 

Zítra nás čekají Estonci, kteří stejně jako my zatím ve finálové skupině nebodovali. Co se od nich dá čekat?

 

„Estonci dnes hodně zlobili Portugalce. Jejich hra je hodně atypická, produkují takovou zpomalovací házenou, nikam se nehrnou, hrají s rozumem. Mají uspávací taktiku, při které jsou schopni najednou zabrat a překvapit soupeře. Musíme se dobře připravit na jejich obranu a eliminovat střelce Patraila, který je ústřední postavou týmu. Ostatní hráči již nedosahují ani takových kvalit ani fyzických dispozic. Doufám, že hráči nastoupí se stejnou sebedůvěrou jako dnes a dočkáme se prvního vítězství ve finálové skupině, které nás posune do zápasů o lepší umístění.“

 

Estonec Patrail je (stejně jako na každém šampionátu kde zatím hrál) zatím nejlepším střelcem akce. Můžete popsat jeho hru?

 

„Od mistrovství v Tallinu se hodně změnil.Tam se neustále rval s obránci, bral vše na sebe a chodil do každé akce. Tady už je to chytřejší hráč, který dokáže hospodařit se silami, ví kdy má zabrat a má obrovskou razanci střelby. Má také výborný přehled na hřišti, do poslední chvíle drží míč a pak najde lépe postaveného spoluhráče. Je komplexním hráčem, který se dokáže šetřit a využije každou skulinku v obraně soupeře. Je sice pravda, že dává hodně branek ze sedmimetrových hodů, ale jsou to sedmičky vybojované i díky jeho asistencím.“

 

Zatímco v naší finálové skupině je situace jasná, ve skupině I se zítra rozhodne o všem. Na koho byste si vsadil v bojích o postup do semifinále?

 

„U nás postupují Dánsko a Slovinsko, oba mají osm bodů. Ze druhé bych si tipl jednoznačně domácí Egypt a Německo.“

 

Jak moc pomáhá Egyptu domácí prostředí?

 

„Zásadní je, že na ně chodí opravdu hodně lidí, nyní již kolem deseti tisíc diváků. S takovou kulisou nemůžete vypustit ani vteřinu zápasu a ti hráči si to samozřejmě ani nedovolí. Jdou do všeho po hlavě a jak se říká, štěstí přeje připraveným. Egypt mu jde rozhodně naproti a to nezbytné štěstí má, dnes se to projevilo například v zápase s Brazílií.“

 

Na šampionátu je velké zastoupení házenkářských skautů, manažerů, ale i trenérů z evropských federací. Které zajímavé osobnosti jste tu například viděli?

 

„Z trenérské špičky je tu Dán Wilbek nebo nyní portugalský trenér Olsson, ale i spousta dalších trenérů, kteří se přijeli podívat na juniorský šampionát. Vím, že pro naše trenéry by cesta sem byla nákladná, ale před rokem jsme měli mistrovství Evropy v Brně a kolik jich tam bylo? Trenéři bohužel nemají zájem se vzdělávat, učit se. Výsledkem pak je, že nám utíká svět a spousta týmů nás dohání. Kdyby jste viděli celky jako Alžírsko nebo Maroko, byli by jste velice překvapení jejich kvalitní hrou.“

 

Ve středu byl na šampionátu volný den, jak jste jej strávili?

 

„Byli jsme na bazaru a nakoupili různé suvenýry, oblíbené jsou především vodní dýmky. Odpoledne hráči odpočívali, měli masáže. Únava se již stupňuje a my jsme již totálně vypustili tréninky, které nahrazujeme jen půlhodinovým protažením. Před šampionátem jsme se byli podívat na pyramidách, chceme vzít kluky do národního muzea. Je potřeba se odreagovat, protože pořád střídáme pouze hotel a halu.“

 

Děkujeme za informace a přejeme, ať se týmu poslední zápasy šampionátu vydaří.