Jak sama říká, za reprezentaci odehrála první ostrý zápas. Předchozích deset absolvovala na přípravných turnajích. Přiznává, že nečekala, že se český tým bude s Ázerbájdžánkami tolik trápit. Ani nemá problém přiznat, jak to bylo v kabině o přestávce.
Takže jak?
Byl řev kvůli tomu, jak jsme bránily. Dostaly jsme moc gólů za poločas. Ten řev zabral. Naštěstí. A došly jsme si pro vítězství.
Ale rodilo se výrazně obtížněji, než jste si představovaly...
To tedy. Musím říct, že nás v prvním poločase Ázerbájdžánky překvapily. Nemyslely jsme si, že bude mít takový průběh.
Co jste si myslela při poločasovém skóre 15:16. Strach, nervozita?
Strachem bych to nenazvala, ale příjemné to nebylo, Ony se fakt držely, ale věřila jsem, že nemohou mít tolik štěstí i ve druhém poločase. Což se potvrdilo. V prvním poločase daly hodně náhodných gólů po našich chybách.
Co vám kromě řevu v kabině pomohlo?
Také to, že soupeřky pak už neměly nikoho na střídání, takže odešly fyzicky. Postupem času se ukázalo, že jsme lepší. Hrály jsme uvolněněji a samozřejmě lépe bránily.
Vy jste se ve druhé půli stále více prosazovala, organizovala jste hru...
Víc a víc jsem se dostávala do zápasu, už se tolik nebála, abych nekazila. Reprezentace je úplně jiná úroveň a právě jen takové těžké zápasy pomohou, abych se zlepšovala.
V neděli vás čeká Litva, která v minulé sezoně odehrála vyrovnané zápasy s Dánkami a Rakušankami.
Však se také na ni musíme jít po tréninku povinně podívat. Je jasné, že to bude těžší oříšek, než Ázerbájdžán. Musíme se co nejlépe připravit a ze zápasu odkoukat jejich taktiku a systém hry.