Jak jste se sžil s rolí manažera po aktivní kariéře?

Moje role je jiná teď v tom, že hráčská koncentrace byla úzce zaměřená do sebe, teď je zaměřená na celý tým jako celek. V tom je hlavní rozdíl. A pak při zápasech. Před zápasem je stres podobný, jako dřív. Jako hráč se ale skrz vyjádření tělem toho stresu zbaví, ale když člověk nemůže hrát a jen sedí na tribuně, tak jen sedí, potí se a drží palce týmu na palubovce.

Nemáte občas chuť na palubovku skočit?

Ne, tohle mám vyřešené. Moje role je teď jiná.

Co byste chtěl v házené ještě dokázat po funkcionářské stránce?

Myslím, že je to velmi podobné ambicím na hřišti. Člověk by měl být pořád na cestě, snažit se osobnostně posouvat, zlepšovat se, být otevřený novým věcem, nezastavit se na místě a růst.

Máte nové rituály?

Naštěstí jsem nikdy obsedantně-kompulsivní poruchou netrpěl, ale samozřejmě rutiny jako takové mám rád. To se můžete zeptat kohokoliv v týmu. Mám rád, když jdou věci podle nějakého řádu, takže denní organizační rutina mi vyhovuje. Ale pověrčivý nejsem.

Jak vypadá vaše práce tady v Kataru?

Je důležité, aby vše běželo podle dopředu daného plánu. Disciplína na hřišti se promítá i do disciplíny a pečlivého plánování věcí okolo. Jsme ráda, že věci běží tak, jak jsme si je dopřed naplánovali a nejsou do toho žádné velké zásahy.

Spolupracují svámi organizátoři i pořadatelé podle vašich představ?

Myslím si, že jsou docela milí. Snaží se nám pomoct. Moc na ně nefungují hádky, spíše se s nimi musíme rozumně domluvit. Ze začátku byly věci, na které jsme museli trochu tlačit, než si to sedlo. Nejsou moc zvyklí na tlak a reagují na něj rozpačitě.

Jak se vám líbí v Kataru?
Je to pro nás úplně jiná kultura. Je zajímavé poznávat tento arabský svět, i když Doha je velmi multikulturní a setkáváme se zde s celým světem. Jsme tady ale kvůli sportu. Ale jak už jsem říkal, zázemí je fantastické, to asi viděli i čeští fanoušci, kteří nás tady byli podpořit. Haly jsou úžasné. Je jen škoda, že jsou, kromě zápasu s Egyptem, prázdné.
 

Foto: Karel Nocar (druhý zprava) vítá spolu s trenérem Janem Filipem a lékařem Petrem Holubem legendárního fotbalového trenéra MIlana Máčalu. | Foto: Pavel Lebeda/chf.cz