Máte za sebou nejhorší období ve své sportovní kariéře?

Ano, dá se říci, že nejhorší. Nikdy jsem tak dlouho bez házené nebyla. Nejhorší na tom je, že se bolesti kolene mohou kdykoli vrátit a musela bych to všechno absolvovat od začátku. 

Co se vám honilo hlavou, když jste vyléčila koleno, a přišla vánoční operace slepého střeva?

Měla sem celý prosinec velkou radost, že mohu trénovat naplno. Probíhalo zrovna mistrovství Evropy v Maďarsku a Chorvatsku, na které jsme se nedostali, a já mohla v klubu trénovat a vracet se do formy. Zbylo nás v týmu asi šest, takže jsme při trénincích dělali jen individuální věci a střelbu, což sem po tak dlouhé době potřebovala. Hráli jsme i dvě přátelská utkání a ze všeho jsem měla moc dobrý pocit. Pak jsme dostali čtyřdenní volno přes Vánoce, no a já si to volno bohužel o měsíc prodloužila.

Jak dlouho jste musela být v klidu a kdy jste začala s tréninkem?

Na operaci jsem byla na Štědrý den. O dva dny později jsem mohla jít z nemocnice už domů. Neměla jsem žádné komplikace a operace byla provedena laparoskopicky. To pro mě bylo důležité. Kdybych měla klasickou operaci a jizvu, do plného zatížení bych se mohla vrátit až po šesti či osmi týdnech. Takto jsem musela čekat jen tři týdny, než se zahojila vnitřní jizva a mohla jsem začít jezdit na rotopedu a běhat. Po měsíci jsem začala naplno trénovat. 

Zřejmě není úplně obvyklé, že klub nabídne novou smlouvu hráčce, které více než půl roku„marodí“. Čím si to vysvětlujete?

V polovině minulé sezony, tedy v prosinci 2013, se zranila kapitánka a středovka ze základní sestavy, takže nezbylo nic jiného, než abych hrála já. Odehrála jsem téměř bez střídání všechny zápasy a tím, že jsme postoupili mezi nejlepších osm týmů Ligy mistryň a vyhráli německou bundesligu s velikým náskokem, tak v klubu hodnotili sezonu jako povedenou. A tím, že jsem se na tom podílela, a konec sezony dohrávala kvůli bolestem kolena prakticky bez tréninku, tak si myslím, že se mnou byli v klubu spokojeni a proto mi dali čas, abych se zase dala dohromady. A i přes to všechno mi nabídli smlouvu. :-)

Máte už v klubu takový respekt? Nebo je to tím, že jde o rodinný klub a vedení by ho rádo udrželo v takové pohodě?

Nevím, jestli respekt, ale nestává se každý rok, že se v lize neprohraje žádný zápas. Sezona se velmi povedla a to přispělo určitě k tomu, aby mi dali šanci vrátit se do formy, kterou jsem měla před dlouhou pauzou.

Jak důležité pro vás bude, jak se rozhodne trenér Müller a zda bude v klubu pokračovat? Jak to může ovlivnit vaši pozici či rozhodování?

Důležité to bude pro celý klub. Většina hráček má kvůli tomu smlouvu už jen na rok a myslím, že pokud trenér odejde, odejdou také. Potom už to bude jen na vedení klubu, jak zareagují a jestli by našli adekvátní náhradu.

Jak to vůbec je trénovat pod sourozeneckou dvojící bratrů? Zažila jste někdy, že by se hlavní Herbert Müller „nepohodl“ se svým asistentem Helfriedem Müllerem?

Oni jsou sehraný tým, trénují spolu už mnoho let a funguje jim to. Nikdy se nestalo, že by se nějak nepohodli nebo dokonce pohádali. Možná někde v soukromí, ale před námi ještě ne. :-)

Co by se stalo, kdyby odešel ten hlavní Herbert a nebo místo přišel Helfried?

Tahle situace by podle mě nikdy nenastala, oni jsou tým, takže když odejde Herbert, odejde i Helfried. Herbert má vždy hlavní slovo, jeho bratr mu ale radí a trénuje naše brankařky.

Ve smlouvě máte, že vám klub pomůže s umístěním přítele v nějakém fotbalovém týmu. To je hodně nestandardní podmínka. Jak se to vyvíjí? Daří se něco najít?

Je pravda, že tuhle podmínku ve smlouvě mám, ale jsem realista a vím, že to v dnešní době není nic jednoduchého. Člověk musí mít kontakty a známosti, ale ani to není záruka, že se něco najde. Přítel (fotbalista Slavie Praha Štěpán Koreš) byl už na jedné zkoušce v Nordhausenu, ale ligy teprve začínají a ani samy kluby neví, co bude na konci sezony. Ještě doufám, že vyjde zkouška přímo tady u nás v Erfurtu. Vše se ale bude odehrávat až po skončení tohoto ročníku.

Zvažovala byste kvůli příteli Štěpánovi návrat do Česka? A dovedete si to vůbec představit?

Uvažuji nad všemi možnostmi, takže jsem už i pomyslela na to, co by bylo, kdybych se vrátila do Čech. Ale jen velmi krátce. :-) Popravdě si nedokážu představit, že bych se vrátila hrát házenou zpět do Čech. Erfurt je od Prahy 360 kilometrů, takže je to blíž než kdybych šla někam na Moravu. Tento rok jsem kvůli svým problémům s kolenem viděla několik interligových zápasů a bohužel, kvalita se s bundesligou moc srovnat nedá.

Jste s některým z českých týmů v kontaktu?

S žádným českým klubem nejsem v bližším kontaktu.

Jak jste na tom teď s výkonností? Na kolika procentech svého maxima nyní jste?

Ještě se sebou nejsem spokojena. Vím, že mě čeká hodně práce a že se do formy nedostanu během měsíce. Myslím si, že jsem teď na nějakých 70 až 80 procentech předchozí výkonnosti. Po operaci slepého střeva jsem zhubla čtyři kilogramy a byly to hlavně svaly. Takže musím chodit často do posilovny. Dále jsem úplně vypadla z herní kondice, takže když jsem v posledním ligovém zápase hrála 15 minut, po 10 minutách jsem myslela, že si řeknu o vystřídání :-) Doufám, že se to bude lepšit a že už nebudu mít další herní výpadek.

Můžete hrát zcela bez omezení? Všechny bolesti i neduhy už zmizely?

Bez omezení trénuji i hraji, ale jsou dny, kdy mě koleno zabolí. Záleží na tom, na jakém povrchu se trénuje a hraje, proto chodím pravidelně do posilovny a snažím se posílit svaly na nohách, aby jsem ulehčila kolenu.

Co je pro vás nyní nejtěžší – získání kondice nebo herní praxe? Nezkusíte zavolat Filipu Jíchovi, jestli by poradil něco, co by vám rychle pomohlo?

Těžší je asi herní praxe, kondice s tím sice souvisí, ale já se potřebuju dobře cítit na hřišti a hlavně získat zpátky svou jistotu. Filipovi volat nebudu, na to už je pozdě :-) A každý z nás měl jiný problém. Navíc máme dobré fyzioterapeuty, takže když potřebuji poradit, obracím se na ně.

Přijedete do Chebu vést národní tým nebo nabírat kondici a praxi?

Doufám, že obojí. Na srazy se vždycky moc těším, je to něco jiného než v klubu. Budu velmi ráda za každou odehranou minutu na turnaji, protože do rozjetého vlaku uprostřed sezony se naskakuje těžko a tyto zápasy mi můžou pomoci.

Jak na vás působí novinky z národního týmu, jedna dvě těhotné. Přibydou další? A jak náročné je herně se s tím vyrovnat?

Holkám to moc přeju. Ale pro národní tým jsou to velké ztráty. Nemáme tak široký a kvalitní kádr jako jiné týmy, takže když vypadne jedna, není lehké ji nahradit. Tak doufám, že do červnové kvalifikace proti Nizozemsku už nikdo neotěhotní. :-) 

Foto: pictureteam.com

Zdroj: Thüringer HC / Foto Jadtke