Roman Bečvář, střední spojka české reprezentace a německého Emporu Rostock, přiznává, že první kvalifikační duel ve středu v Praze proti Belgii nebyl ideálem. Češi vyhráli 34:32, ale... „Za takový políček můžeme být rádi,“ říká sám Bečvář, který však nepochybuje o tom, že český tým v sobotu večer v odvetě v Kortrijku zvítězí.
Měli jste dobrý start do zápasu, ale po 15 minutách se hra zasekla, soupeř se dotáhl a v závěru to byly nervy...
Nepomohli jsme brankářům, haprovala nám však. V útoku to v prvním poločase vůbec nebylo špatné. Vždyť jsme v zápase dali 34 branek, což je hodně. Jak se říká, dali jsme jim čuchnout a ... Belgičané byli zpočátku takoví leklí. Pak se však probudili a ukázali se jako tým, kterému, když dáte šanci, ať vpředu nebo vzadu, tak se snaží a bojují. Znám to sám, vědí to i kluci z týmu. Bohužel to tak dopadlo. Kombinace jsme hráli takové, jaké jsme připravovali. Pak už je to o individualitě hráčů, jak se s tím vypořádáme. Šancí jsme měli dost, ale občas jsme i trefili tyč, břevno. Ale neproměňovali jsme šance.
Nebyla pro vás svazující role favorita?
Bylo vidět, že je nezvyklé, že jsme favorité. Od startu soustředění jsme si říkali, že musíme začít hrát hned od první minuty, nenechat je dostat do hry. Ať jsme favoriti nefavoriti, to nám bylo jedno. Ale... Oni sami nečekali, že tady odehrají takový zápas, že tady prohrají jen o dva góly. Pro ně je to před sobotou výhodnější pozice. My se však musíme soustředit jen na naši obranu, nesmíme jim dát tu šanci, jakou jsme jim dali v Praze.
Foto: Ladislav Adámek
Překvapili vás Belgičané, čekali jste, že zápas může být tak náročný?
Můj řecký spoluhráč z Rostocku Vyron Papadopoulos mě upozorňoval, že to nebude jednoduché. Řecko proti Belgii hrálo a on říkal, že, jak dáš Belgičanům takzvaně čuchnout, jak dostanou šanci, tak se nepustí. Viděli jsme, že hrají jen tři kombinace, ale bylo vidět, že je mají naučené a že to pořádně tahají dopředu a střílejí i z pozic, že kterých to není obvyklé. A padalo jim to tam.
Takže co bude pro sobotní odvetu v Kortrijku klíčové?
Přestože jsme dali hodně gólů, tak musíme v Belgii zlepšit obranu. A také souhru celého mužstva. Jsou tu kluci, kteří za národní tým delší dobu nehráli. Vím sám, jak je obtížné dostat se do nového systému, do něčeho, co neznám. U těch, kteří jsou sehranější, tak to funguje. S tím zbytkem se musíme dát dohromady. Je to o souhře, o tréninku, nacvičovat to pořád dokola dokola. Ale je to i o hlavě, jak se na to připravíme, jak to zvládneme. Teď potřebujeme čas na tu souhru, i když je ho málo. A ponaučit se z toho, co bylo špatně.
Lze středeční zápas v Praze brát jako varování?
Ano, je to varování.
Bude sobotní zápas v Belgii ještě těžší?
Nevěřím tomu, že to bude horší. My dokážeme hrát venku lepší zápasy. Víme, co nás čeká, víme, kolik ten první zápas skončil, víme, co musíme zlepšovat.
Takže by to mohlo být výhoda, že jste takový „políček“ dostali již v Praze?
Je dobře, že jsme takový políček dostali. Samozřejmě, každý by chtěl, abychom doma nad Belgičany vyhráli o deset nebo o patnáct gólů. Jenže... My máme úkol. To je postup. Vím, že každý si to v hlavě srovná, že v Belgii musíme udělat ještě víc, než jsme udělali v Praze. A myslím, že tam vyhrajeme.