Smlouvu na dva roky s jednoletou opcí podepsal ve francouzském Toulouse český reprezentant, aktuálně hráč úřadujícího mistra z Plzně, Petr Linhart. Nabídka na zahraniční angažmá z klubu působícím v nejvyšší francouzské soutěži pro talentovaného leváka přišla překvapivě ve chvíli, kdy se již více než devět měsíců zotavuje po zranění kolene. Plzeňský kanonýr se ale už brzy chystá zpátky na palubovku, chce stihnout závěr extraligové sezóny.
Jak probíhalo jednání s klubem Fénix Toulouse? Kde si vás vyhlédli? Může zatím stát už vaše dobré střelecké reprezentační vystoupení v Chambéry v roce 2014?
Myslím, že právě v Chambéry si mě poprvé všimli. Aktuální trenér Toulouse se byl na ten zápas podívat. Pak jsem si ale ve Švýcarsku zranil koleno a po takovém zranění jsem žádnou takovou příležitost vůbec nečekal. A už vůbec ne ze strany takového klubu, jako je ve Francii právě Toulouse. Najednou mi ale volal Karel Nocar a řekl mi, že o mě v Toulouse mají zájem, co bych na to říkal. Divil jsem se, že když jsem zraněný, přišla taková nabídka. Nečekal jsem, že o mě projeví zájem i jako o zraněného hráče. Ale je to skvělá příležitost a na nabídku jsem kývnul.
Jak jste na tom s francouzštinou?
Francouzštinu se učím. Opravdu pilně! Ale určitě to ze začátku bude trochu problém. Rychle jsem přišel na to, že francouzština je opravdu těžký jazyk a myslím, že první půl rok na rozkoukání pro mě bude opravdu složitý.
Jaká očekávání máte od klubu po herní stránce?
Teď bych ještě určitě do konce sezóny chtěl odehrát závěr extraligy. Devět, deset měsíců stojím, nehrál jsem zápas, takže se chci ještě pořádně doma rozehrát a v Toulouse už pak bude všechno záležet na tom, jak se dokážu postavit k tomu, co ode mě bude tým požadovat a potřebovat, a jak mi bude sedět jejich styl házené. Určitě to bude jiné, než extraliga. Bude to o několik stupínků výš, než naše soutěž. Ale moc se na tu výzvu těším.
Jak to s vaším zdravím vypadá do konce sezóny v české soutěži? Uvidí vás plzeňští fanoušci brzy na palubovce?
Na úterní kontrole mi lékař řekl, že za měsíc můžu začít koleno trápit plnou zátěží, chodit do kontaktu a naplno trénovat. Teď se pomalu vracím k házenkářským činnostem, doteď jsem dělal spíš klasické posilování nohy, kolene, běhání a změny směru. Konečně se ale pomalu vracím i k házené a začínám se zase zapojovat k přípravě týmu. Do konce sezóny si chci ještě zahrát.
Jak se těšíte na „neházenkářský“ život na jihu Francie?
Určitě se moc těším! Když jsem teď v Toulouse byl, prohlédl jsem si město a je to opravdu krásné historické místo. Myslím, že se nám tam s přítelkyní bude moc líbit. I okolí je příjemné, doufám, že občas vyrazíme někam na výlet. Navíc je to kousek k moři a hlavně tam bude teplo!
Foto: Alex Wipf