Přípravu na sobotní kvalifikační duel s Litvou začal již v pátek večer po porážce s Německem. Věděl, že to může být klíčový zápas s ohledem na to, že pokud by jeho tým skončil druhý v kvalifikační skupině v Hodoníně za již jasnými postupujícími Němkami, bude prvním náhradníkem pro šampionát v Rusku, o který se na jihu Moravy hraje. Navíc tu je, vlastně už byl, rok starý vroubek. Loni družstvo Tomáše Hlavatého při kvalifikaci v Litvě s domácími jen remizovalo a nepostoupilo na evropský šampionát.
Při přípravě na duel s Litvou jste říkal, že byste rád, aby děvčata začala tak, jako končila skvěle proti Německu, ale…
Začátek zápasu byl z naší strany nervózní. Nedařilo se nám, byli jsme takoví v útlumu. Naštěstí se to brzy zlomilo. Při cestě do kabiny po prvním poločase jsme si řekli, že se musíme zlepšit jako tým ve všech herních činnostech. Dnes hráčky předvedly skutečně kolektivní výkon, žádná super nevynikla, ale všechny maximálně pracovaly pro tým.
Jak vám bylo v osmé minutě zápasu, kdy jste prohrávali 2:5?
Říkal jsem si, že musíme setřást tu nervozitu. Přiznám, že všichni jsme byli nervózní. Každý chtěl v tomto zápase dokázat, že jsme se skutečně za ty dvě sezony výkonnostně posunuli dopředu a že loňská remíza v Litvě prostě byl den a zápas blbec. Sice jsme prohrávali, ale byl jsem přesvědčený o tom, že družstvo má sílu na to, aby zápas zlomilo a otočilo vývoj skóre na naši stranu. Což se nám podařilo.
Foto: Josef Petrica
Musel jste nějak burcovat hráčky?
Ne, ne. Jen jsem je uklidňoval, aby se nenechaly rozhodit tím, že Litva vedla o tři góly. V konečném účtování to nic neznamenalo. Já jsem to takto viděl, ale hráčky na hřišti to vidí jinak. Vzali jsme si oddychový čas, snažili jsme se situaci uklidnit. Okamžitě jsme reagovali změnou obrany. Litevky začaly dělat chyby a my jsme jich využívali k rychlému přechodu do protiútoku a ke skórování.
Konečný výsledek 37:25 je povinnost, nebo příjemné překvapení?
Je to velmi pozitivní a je to ocenění naší práce s týmem. Vždyť rok děvčata rok pracovala v klubech, makala na našich soustředěních. Stal se z nás tým ve všem, obzvlášť v komunikaci, v přístupu. Toto je reálný rozdíl mezi námi a Litvou v tuto chvíli.
Tým čeká v neděli poslední krok. – Bulharsko. Jak děvčata na něj připravíte? Neobáváte se podcenění, budou správně motivované?
Myslím, že motivovat hráčky na zápas s Bulharskem bude o hodně jednodušší než na Litvu. Jakkoliv to zná zajímavě, ale do dnešního zápasu jsme šli po loňské zkušenosti v Litvě s maličkým respektem. Celý cyklus jsme se připravovali na to, abychom odehráli dobrý zápas s Němkami. Což se podařilo, ale po po hostině, tedy skvělém utkání proti Němkám, přichází břichobol. Bylo vidět, že nás bolelo břicho deset minut. Pak se do toho děvčata dostala a nyní jsou pozitivně naladěné. Věřím, že ta lehkost z dnešního druhého poločasu proti Litevkám se přenese i do zápasu proti Bulharkám. Myslím, že budeme mít šanci zvítězit i vyšším rozdílem než dnes.
Hráčka s číslem devět – Elizabeth Omoregieová – byla v obou zápasech Bulharska v Hodoníně vyhlášená nejlepší ze svého celku. Připravíte se na ni nějak speciálně?
Pochopitelně se na ni musíme velmi dobře připravit. Ona bude střílet hned ze všech možných pozic. Nevylučuji, že na ni budeme hrát i osobní obranu. Samozřejmě se o tom s děvčaty ještě pobavíme a něco vymyslíme. My však budeme chtít hrát naši házenou. Musíme se připravit na to, že prvních 15 minut bude těžkých, protože ještě budou mít dost sil.