Dvě výhry a tři prohry. Taková byla bilance českého akademického výběru vyslaného ČAUS na vysokoškolský světový šampionát. Ten přinesl v minulosti opakovaně českou radost, největší patrně v roce 2012, kdy si z Brazílie přivezli zlaté medaile muži vedení Jiřím Mikou a ženy pod taktovkou Jana Bašného. Především ženský tým se v minulosti mohl opřít o řadu hráček národního výběru, ale v letošním roce byla situace odlišná. Z 34 oslovených házenkářek plné dvě desítky účast na AMS 2016 ve španělské Malaze odmítly. Výsledkem pak byly výhry nad exotickými soupeřkami, výrazné prohry s Polskem i Ruskem a na závěr dramatická bitva s Japonkami, která ale konečnou pátou příčku nepřinesla. Co se týče individuálních výkonů tak celkem tři české hráčky pronikly do TOP 10 střelkyň turnaje - celkově třetí Veronika Malá (30 branek), šestá Gabriela Nygrýnová (24 branek) a osmá Tereza Kubáčková (22 branek). Akci zhodnotil v krátkém rozhovoru i trenér týmu Jan Bělka.

České reprezentantky, které na AMS 2016 ve španělské Malaze skončily na konečné 6. příčce. Mužský výběr na letošní šampionát nebyl ČAUS vyslán, také v souvislosti s odmítnutím účasti na loňské universiádě v Jižní Koreji.

Jak se trenérovi hodnotí výsledek týmu, který tentokrát neodjížděl na akademické mistrovství v pozici adepta na medaili.

Tentokrát jsme na semifinále evidentně neměli. Vždy je trochu loterií, s čím soupeři na akademičky zamíří, ale Rusko a především Polsko měli v porovnání s námi výrazně silnější kádry. Ale nic jsme nevzdali předem! To je objektivní hodnocení až po turnaji, který pro nás tentokrát skončil šestým místem.

Svůj tým jste původně zamýšlel poskládat také trochu jinak, že?

Určitě. Na jedné straně nemohu upřít holkám, které do Malagy jely, snahu. Na stranu druhou jsem přeci jen toužil po více zkušenějších hráčkách, ať už z pohledu interligy nebo mezinárodní reprezentační i pohárové scény. Omluvenek bylo nakonec extrémně mnoho.

Jaké byly důvody?

Různé. U někoho to byly ještě nevyřešené studijní povinnosti, další hráčky odmítly účast po dohodě ve svém klubu. Byla tam ale také i zranění.

Takže šesté místo bylo maximem?

To si zase nemyslím. Třetí místo ve skupině, to ano, ale turnaj jsme měli zakončit vítězně. Japonky bylo v našich silách porazit a skončit na páté příčce.

Zápas s Japonskem jste rozehráli dobře, ale jeho koncovka vůbec nevyšla. Chyběly fyzické síly?

Spíše jsme v poslední desetiminutovce zcela odešli střelecky. A soupeřky nás trestaly, především rychlými útoky. V průběhu druhé půle jsme vedli už o sedm branek, ten zápas jsme měli dovést do vítězného konce, byť Japonky neměli vůbec špatný tým. Vždyť ve skupině podlehli oběma pozdějším finalistkám o jedinou branku!

Jak hodnotíte celkovou úroveň letošního AMS?

Myslím, že semifinalistky měly kompletně velice kvalitní týmy a bez toho, abych omlouval kolaps z koncovky proti Japonsku, měly právě i ony vysokou házenkářskou kvalitu. Finále bylo zasloužené a byla to dobrá podívaná. V boji o medaile se projevila právě ta proměnlivost akademických výběrů. Před rokem na universiádě měly Rusky určitě silnější tým, naopak Rumunky letos poskládaly ještě silnější výběr než v loňském roce v Koreji. Rusko se muselo smířit se čtvrtou příčkou a Rumunky hrály finále. Na akademickém mistrovství jsou vidět celky s různou výkonností, ale kdo chce skutečně uspět, musí mít kvalitu a tu taky ukázat.

Sestava Česka: Satrapová, Kudláčková, Nejezchlebová – Kolářová, Malá, Novotná, Ždánská, Gebre Selassie, Jansová, Kubáčková, Nýgrýnová, Salašová, Severová a Sovová

Nejlepší střelkyně Česka: Veronika Malá, 30 branek (celkově 3. příčka v tabulce střelkyň)