Brankářka Lucie Satrapová se v těchto dnech staví na švédské palubovky nikoliv v klubovém dresu Kristianstadu, ale v dresu národního týmu. Jaké je pro sedmadvacetiletou brankářku převzít roli gólmanské jedničky nároďáku a jak prožívala první dva zápasy v Malmö?
Jak hodnotíš zatím své výkony na šampionátu? Statisticky se držíš vysoko a s Petrou Kudláčkovou vám to brankářsky klape.
Myslím, že proti Maďarkám to byl standardní výkon. Chytla jsem, co jsem měla, možná jsem toho mohla chytit víc. Ale nebylo to nejhorší. Proti Černé Hoře jsem holkám moc nepomohla, očekávala jsem od sebe víc, to se mi moc nepodařilo.
Sice to nakonec s Černou Horou byla porážka, ale postup je doma, nakopne to do dalších zápasů?
Doufám, že mě to nakopne. Že s holkama budeme předvádět ten samý výkon, ne-li ještě lepší.
Statisticky kraluješ brankářkám švédské soutěže, patříte k nejužitečnějším hráčkám v lize.
Já se na tyto tabulky nekoukám, mně to je jedno. Dívám se, jak jsme na tom s týmem a tyto individuální statistiky mě zajímají. Jestli jsem nejužitečnější hráčkou týmu v nějakém hodnocení, to neberu jako prioritu. Pro mě je prioritou pomoct holkám v klubu. Že je svými zákroky nastartuju k lepšímu výkonu, ony pomůžou mně a budeme vyhrávat zápas od zápasu.
Jde srovnávat, jak tohle funguje v klubu a jak tady v národním týmu?
V klubu holkám doopravy pomáhám daleko víc, chytám daleko víc a i to, co se neočekává, že bych chytit měla. Z klubu bych to chtěla přesunout sem do nároďáku, abych holkám pomohla stejně tak jako v klubu.
Ve Švédsku máš teď své druhé doma. Jak tohle prožíváš?
Nehraje to roli, spíš se tu cítím jako každý jiný tady. Jen je rozdíl v tom, že aspoň trošku rozumím lidem, kteří chodí venku. Ani nevím, jestli mě někdo zná nebo ne, to je vedlejší.
Po odchodu Barbory Raníkové (dnes Šachové) ti byla přiřčena role jedničky. Jak vnímáš tohle?
Je to pro mě nezvyklá role. Bára byla dlouholetou oporou, jedničkou, na postu dvojky jsme se střídaly s Dominikou Müllnerovou. Teď tu Bára není, my se s tím musíme poprat. A jen doufám, že se s tím pereme statečně.
Na konci prvního poločasu zápasu s Černou Horou padla snad trochu smolná devítka. Čím to bylo a ovlivnilo to pak pro tebe další průběh zápasu?
Určitě mě to naštvalo, byla to moje strana. Ona naznačila, holky vyskočily, když dopadaly, teprve vystřelila. I tak to ale byla moje strana, ale byla to teda rána. Tím se nechci obhajovat, ale prostě se stalo. Možná to byl ten rozdílový gól, mohly to být ty neproměněné sedmičky, to už teď nikdo neví. Ale myslím, že jsme nakonec zanechaly dobrý dojem.
Postup je doma. Jak vidíš další šance našeho týmu?
Musíme makat stejně jako doteď, teď to štěstí ve druhém zápase na naší straně nebylo, bylo i víc technických chyb. Toho se musíme vyvarovat a můžeme hrát s každým soupeřem, když budeme hrát tak dobře jako proti Maďarkám.
