Vítězství v Lize mistryň. Nabízí se jasná otázka: Je to splněný sen?

Ano, strašně jsem si přála tuto trofej vyhrát! Však už vloni jsme byli tak blízko… Naštěstí letos jsme to dotáhli až do vítězného konce.

Jaká vedla k vítězství cesta? Můžete se ohlédnout za sezónou v Lize mistryň a odehranými zápasy?

Cesta od začátku nebyla jednoduchá, protože los nám přiřadil místo v nejtěžší skupině, častokrát nazývané malé Final4. Nám se ale i pres tuto skutečnost podařilo přejít z prvního místa. Tuto pozici jsme si udrželi i v rámci hlavní skupiny. Tím jsme si vybojovali lepší postavení do čtvrtfinále, které se hraje formou play-off. Do play-off jsme pak dostali francouzské Méty, přes které jsme pak postoupili do Final4. To mělo shodou okolností stejné zastoupení, jako loni. Dokonce i semifinálový los nám přiřadil stejného soupeře jako před rokem. Myslím, že právě v semifinálovém zápase se nám podařilo podat snad nejlepší výkon této sezony. Hlavně obranná fáze spolu s brankářkou byla opravdu jen těžko překonatelná.

Jaké bylo finále? Atmosféra ale především dramatický vývoj? Vy sama jste se podepsala pod výhru dvěma brankami.

Atmosféra v hale byla úžasná. Já jakožto hráčka to nedokážu během zápasu tak vnímat, ale když se Vardar na nás dotáhl, tak síla tribuny byla opravdu cítit. Finálový zápas byl velmi dramatický. Myslím, že to byla pro diváky velmi pěkná podívaná. I tentokrát se v Budapešti prodlužovalo, ale z týmu vyzařovala obrovská síla a chtíč zvednout nad hlavu onu trofej. A nakonec se nám to podařilo.

Jaká je nálada v Györu? Jak to prožívá tým a celé město?

Nálada v týmu je teď velmi veselá a uvolněná. Ale musíme se stále koncentrovat, protože maďarská soutěž ještě neskončila. Město Gyor házenou žije. Je to cítit nejen teď, ale i během celé sezony. Pochopitelně teď je popularita nás všech i radost fanoušků znásobena tímto skvělým výsledkem.

A jak si oslavy užíváte vy sama?

Slavili jsme společně s týmem po návratu do Gyoru. Moji nejbližší si to nenechali ujít a podporovali mě přímo v hale. A jsem strašně ráda, že u toho byli se mnou.

Jak se vám hraje v Györi?

Hrát a trénovat s nejlepšími světovými hračkami je každodenní zážitek. Dostávám velmi cenné rady a zkušenosti od hráček, které vyhrály různé světové trofeje. Tenhle pocit bych dopřála všem mladým hráčkám v České republice, které chtějí v házené něčeho dosáhnout. Podmínky pro trénink jsou tu opravdu ideální. Myslím, že máme zajištěné vše, co je pro trénink a regeneraci potřeba. Arena, ve které hrajeme, je 2 roky stará a je využívána pouze na házenou. Podmínky jsou jednoduše výborné.

Jistě jsou v Györi i velmi vysoké nároky. Cítíte na sobě velký tlak?

Ano, jsme profesionálky a podle toho se také musíme chovat. V týmu jsou hráčky, které vědí, co chtějí a podle toho to také celé vypadá. Tento klub je nastaven na to vítězit a všichni lidé, kteří tu pracuji jsou profesionálové. Tato atmosféra je tu znát sedm dní v týdnu.

Jde vůbec srovnávat Györi se situací v házenkářském Česku?

Toto je hodně těžká otázka. Nechci byt kritická vůči lidem, kteří to v Česku dělají z lásky k tomuto sportu podle nejlepšího vědomi a svědomí ve velmi náročných podmínkách. Já jim držím palce, aby se házená v Česku zlepšovala.

Jak vyhlížíte k reprezentačním zápasům, které mátě před sebou? Najdete vůbec na konci tak těžké sezóny síly k závěrečnému boji o šampionát? Přece jen, domácí soutěž, evropská soutěž i EURO ve Švédsku. Zátěž byla velká.

Celý rok byl opravdu velmi náročný, ale síly se snad ještě najdou.

Jak vidíte český tým a jeho šance před zápasy s Turkyněmi?

Myslím si, že to nebudou jednoduchá utkání, ale pokud se chceme na mistrovství srovnávat se silnými týmy, musíme je porazit.