Trenérem ženské reprezentace jste od roku 2010. Sedm let. Byla ta sedmička šťastná?

Myslím, že to bylo pozitivních sedm let. Zpětně jsem velmi šťastný, že mi tehdejší vedení svazu smlouvu nabídlo a že jsem ji přijal, i když jsem moc nevěděl, do čeho jdu. Českou ženskou házenou jsem v tu chvíli tak moc nesledoval, ale zpětně si myslím, že je za posledních sedm let vidět u týmu velký posun. Přebíral jsem tým, který byl v žebříčku národních výběrů na čtyřiadvacátém místě, dnes jsme v hodnocení za rok 2016 desátí! To je, myslím, velký výsledkový posun, se kterým jde ruku v ruce posun výkonnostní. Věřím, že jsme se přiblížili evropské špičce, což se projevilo i na šampionátech, které jsme si vybojovali. Zvlášť na tom posledním jsme se herně týmům vyrovnali. Těch sedm let tak vidím opravdu pozitivně. A to i jeho neházenkářskou část - setkávání s lidmi, se kterými jsme sedm let pracoval v hráčském i realizačním týmu. Samozřejmě, prošli jsme si řadou obměn. Sedm let je dlouhá doba a při mém příchodu už některé hráčky měly třicet, generační obměna byla přirozená. Setkal jsme se s řadou osobních příběhů, které byly většinou pozitivní a skoro se všemi hráčkami jsem dodnes v kontaktu. Celý tým se vezl a veze na pozitivní vlně. Hráčky jezdí na sraz rády, panuje tam atmosféra vzájemného respektu a pohody a z toho pak pramení i výsledky.

Dá se tedy říct, že tým v něčem funguje jinak, než dřív? Je to atmosféra? Psychologie? Nebo v čem pramení úspěch týmu, který se vybírá z tak malé členské základny?

Určitě je to tím, že tým spolu dobře vychází. Hráčky mezi sebou i s realizačním týmem. Ano, základna je malá a působí v relativně méně exponovaných klubech. Relativně! Zatím snad všichni soupeři, proti kterým jsme hráli, mají hráčky v lepších klubech, stejně tak, pokud vezmeme v potaz ekonomickou stránku, třeba platy hráček. Naše úspěchy tak musí spočívat v něčem jiném. A může to být právě ta atmosféra. Ale jestli na to mám přímo já nějaký recept, tak o něm nevím. Od začátku jsme si to nějakým způsobem nastavili a základní principy, duch týmu, se dědí i při generační obměně a přechází na mladší hráčky, které přebírají role těch starších.

Ano, i tyto výměny u českého týmu zřejmě dobře fungují.

Mam docela štěstí na to, že většinou posty, které je třeba nahradit, můžeme zaplnit kvalitními mladými hráčkami, které zrovna vyjdou z mládežnických kategoriích. Ať to bylo v poslední době na straně spojek, levaček či pivota. Jsou to hráčky, které jsme si vychovávali na druhých, třetích postech nebo se objevily další. To je velká zásluha klubů, které ty hráčky vychovávají. A díky jim za to, protože bez řádné přípravy v klubech nebo bez tréninku bychom nebyli nic. Těch pár týdnů v roce tu nejsme od toho, abychom budovali fyzičku nebo učili hráčky hrát. My je musíme „jen“ naučit hrát dohromady. Jsme hodně závislí na práci v klubech, takže naše výsledky jsou z velké části odvislé od toho, jaké hráčky nám připraví a jak.

Na EURU ve Švédsku jste si vysloužili respekt soupeřů, vedle týmových výsledků ale vyniká i řada individualit. Co říkáte na souvislost mezi týmovými úspěchy a tím, jak září některé hráčky nejen doma, ale především v zahraničí?

Já osobně jsem trenér, který je hodně zaměřený na kolektivní hru. Věřím jí víc než tomu, že to jednotliví hráči dokáží urvat sami. Ale je pravdou, že z tohoto kolektivního pojetí individuality rostou a jsou vidět. Knedlíková hrála finále Ligy mistrů a skutečně hrála, neseděla na lavičce, Luzumová s Hrbkovou ovládly tabulky bundesligy. Ale to nejsou jen tyto hráčky, do bundesligy mohla jít i Markéta Jeřábková, vzali by ji kdekoliv. Stejně tak Kamila Kordovská odchází, Veronika Malá se dostala do třetího klubu ve francouzské lize, Helena Ryšánková přestoupila do Dijonu, pátého týmu ve francouzské lize. I přestupy do polské ligy jsou pro hráčky, které tam nyní odchází z Poruby, pozitivem. Hráčkám se daří a je to plus pro všechny strany. Je samotné i reprezentaci.

Vzpomenete si za těch sedm let na momenty největší radosti i nejsilnějšího zklamání?

Obrovská frustrace nastala a strašně dlouho přetrvala, když jsme se v Brně v červnu roku 2014 o branku nedostali na šampionát. Dostali jsme gól z devítky dvacet vteřin před koncem. To byl hrozně frustrující a velmi negativní moment. Pozitivních vzpomínek je naopak hrozně moc. Nedá se zmínit jeden. Výsledkově to byly zápasy, kterými jsme se dostali z prvního do druhého kola mistrovství Evropy – s Ukrajinou na šampionátu v Srbsku a s Maďarskem ve Švédsku. Po tomto zatím posledním šampionátu u mě převládla jakási satisfakce z toho, jak nás vnímali házenkářští odborníci. Byli překvapení z toho, jak náš tým dnes pracuje, jak umíme hrát a jakou házenou jsme schopní produkovat. Brali nás velmi vážně a mluvili o našem týmu s úctou a obrovským respektem.

Jak se tedy ohlížíte za aktuální sezónou ozdobenou účastí na mistrovství Evropy ve Švédsku?

Pokud proti Turkyním za týden postoupíme, bude to z mého pohledu společně s loňskou sezónou nejlepší období v reprezentaci. Už to, že jsme se dostali na šampionát a jakým způsobem jsme se tam probojovali, bylo skvělé. V loňské kvalifikaci jsme vyhráli dvakrát s Ukrajinou, remizovali v Srbsku. Kvalifikační skupinu jsme prošli výborně. Z Turecka mám teď ale trochu strach. Viděli jsme záznamy z jejich přípravného turnaje z uplynulého víkendu a odehráli fantastické zápasy. Určitě jsem byl klidnější po losu než nyní, když jsem o nich posbíral všechny dostupné informace.

Přípravu tedy namíříte jakým směrem? Na co se v Mostě zaměříte?

Celý týden budeme pracovat na zabudování Hanky Kutlvašrové do obranného systému a možná i do útoku. To je jeden ze dvou hlavních úkolů. Tím druhým je najít způsob, jakým nahradíme Ivetu Luzumovou. Nebude hrát. Je dobře, že to víme dopředu, můžeme zapracovat na tom, jak ji nahradit. Spíš než individuálním výkonem jedné hráčky se ji pokusíme zastoupit nějakou organizací hry, jíž nahradíme její individuální schopnosti. Informací o soupeři máme hodně, všechny tři jejich zápasy z posledního týdne máme natočené, sestříhané. Informace máme čerstvé. Je jen na nás, abychom se na ně dobře připravili.

Jaké cíle před sebe stavíte pro nadcházející tři roky, které strávíte na lavičce českého reprezentačního výběru?

Já se nedívám moc dopředu. Aktuálně mám trochu vítr z Turkyní a mou nejbližší ambicí je dostat se na šampionát do Německa. A potom, dlouhodobější cíl… Říkal jsem už po šampionátu ve Švédsku, že si myslím, že náš tým by mohl zažít svůj vrchol na EURU ve Francii. Tento tým. Bez větších obměn. Myslím si, že pokud bychom se dostali na šampionátu v Německu a ve Francii, tým zůstane pohromadě. Ale naši kvalifikační soupeři na obě akce jsou velmi těžcí. Pokud bychom se do Francie dostali, bude to pro mě osobně emocionálně zajímavé, ale pro tým by to mohl být skutečný výkonnostní vrchol. Protože hráčky, které mají teď kolem dvaceti, budou za dva roky zkušenější a vyzrálejší. A ty, které se blíží ke třicítce a mohly by směřovat ke konci kariéry - nechci je jmenovat, aby si nemyslely, že je posílám do důchodu - by to jistě bylo zajímavé a kvalitní zakončení reprezentační kariéry.

Český výběr se utká 10. června 2017 v 18.30 hodin v Mostě s výběrem Turecka v prvním utkání z dvojzápasu play-off o postup na MS 2017 v Německu.

Vstupenky na utkání Česko - Turecko 10. června 2017 v 18.30 v Mostě kupujte zde

Předběžná nominace českého týmu pro akce od 31. května 2017 do 16. června 2017

Brankářky: Kudláčková Petra (DHC Slavia Praha), Müllnerová Dominika (DHK Baník Most), Satrapová Lucie (HK Kristianstadt, SWE).
Pivoti: Adámková Petra (TPSG Frisch Auf Goppingen, GER), Konečná Michaela (DHC Sokol Poruba), Šetelíková Alena (DHC Slavia Praha).
Pravé spojky: Crhová Martina (HK Kristianstadt, SWE), Hrbková Michaela (TPSG Frisch Auf Goppingen, GER), Kovářová Sára (DHK Baník Most), Ryšánková Helena (Stella Saint-Maur Handball, FRA).
Levé spojky: Jeřábková Markéta (DHK Baník Most), Kordovská Kamila (Slavia Praha), Hana Kutlvašrová (DHC Slavia Praha). 
Střední spojky: Luzumová Iveta (Thüriger HC, GER), Marčíková Šárka (DHC Sokol Poruba), Růčková Petra (DHK Baník Most).
Pravé křídlo: Fryčáková Tereza (DHK Zora Olomouc),  Knedlíková Jana (Gyori Audi ETO KC, HUN), Zachová Dominika (DHK Baník Most).
Levá křídla: Malá Veronika (VFL Oldenburg, GER), Salčáková Kristýna (ATH Achenheim Truchtersheim, FRA).

Náhradnice: Andrýsková Veronika (HC Zlín), Fryčáková Vendula (DHK Zora Olomouc), Galušková Veronika (DHC Slavia Praha), Janoušková Michaela (TSV Bayer 04 Leverkusen, GER), Kolářová Michaela (HC Zlín), Šustková Jana (SHK Veselí n. M.), Vašulková Jana (SHK Veselí n. M.), Weisenbilderová Martina (HK Kristianstadt, SWE).

Program českého týmu:

31. května – 3. června 2017 Rekondiční kemp Rejdice, Jizerské hory
5. – 15. června 2017 Reprezentační kemp Most

10. června 2017 v 18.30 Česká republika – Turecko, zápas play-off kvalifikace o postup na MS 2017, Most

15. června 2017 v 19.00 Turecko – Česká republika, zápas play-off kvalifikace o postup na MS 2017, Ankara