Brankářka Lucie Satrapová se spoluhráčkami Petrou Kudláčkovou a Dominikou Müllnerovou využila volný nedělní den k důkladnému studiu rumunských kanonýrek a tak jako všichni ostatní vidí hlavní střeleckou sílu v rukou Cristiny Neagu. „Sedmička 103 km v hodině? Když nás to trefí, odnese nás to do brány,“ říká žertem o rumunské kanonýrce česká brankářka.
Jak se ohlížíte za základní skupinou?
Začaly jsme skupinu velmi dobře. S Argentinkami to pokulhávalo, ale byla to výhra a počítá se to za dva body. S Polkami jsme hrály zápas snů, otočily jsme to ve druhé půli, to bylo fantastické! Švédsko… první poločas z říše snů, ve druhém nám asi došly síly. Švédky se na nás ve druhé půli vrhly a rozcupovaly nás. V zápase s Norkami od nás nikdo nic nečekal a v utkání s Maďarskem, myslím, rozhodlo štěstí. Neproměněné sedmičky nás mrzí, mě z branky mrzí křídla od Bodi.
Jak teď vyhlížíte k osmifinálovému měření s Rumunkami?
Rumunky jsou favorit, my jsme outsideři, což nám paradoxně svědčí. Nemáme na sobě ten tlak, ale všichni věříme a chceme ukázat, že mezi elitu patříme a chceme si to vybojovat. Snad to s Rumunkami klapne, loni to byla vyrovnaná partie, tak teď už to převalíme, doufám, na naši stranu.
Strašákem je Neagu.
Nejlepší hráčka, bezkonkurečně nejlepší levá spojka na šampionátu. Lítá jí to okolo 100 km v hodině, budeme si ji muset nastudovat, což právě s hokama děláme, ale bude to těžké. Ona počká, vidí, jestli jdeme napřed. Doufám, že aspoň něco jí chytneme. Má trošku chlapský styl, z kroku dokáže vystřelit nebo si to naopak nadribluje a vystřelí. Musíme čekat nečekané. Rychlost i házenkářské myšlení a rána jako z děla. To je ona. Je chytrá, vyskočí si a počká si, jestli brankářka uhne – neuhne, jde na nějakou stranu a je to taková rána. Doufám, že recept do pondělka najdeme a budeme doufat, že se špatně vyspí.
Jak se ve volném nedělním dni připravujete na zápas?
Trenér nám namodeloval situaci, která nás čeká v pondělí. Trénink máme v době, kdy nás čeká v pondělí zápas, dnes se tedy naše tělo nastavuje na zítřejší den. Budeme doufat, že nám to sedne. Máme i maximální možnou regeneraci. Masáže, spánek, to je důležité. Všichni máme v nohách moc zápasů, během týdne jsme odehrály pět zápasů a to je krátká doba.
Máte nějaké přípravné rituály?
Já dělám vše pořád stejně, rituál nemám. Posloucháme muziku, sedneme si s Domčou a koukneme se na to, kam kdo střílí, co bychom udělaly a neudělaly, ale nějaký úplný rituál, jíst tohle nebo si oholit nohy, to nemám.
Do Německa jste jako brankářky opět vyrazily ve třech. Vyhovuje vám to?
Brankářské trio si sedlo, dobře vycházíme, jsme kamarádky. Díváme se společně na video, podporujeme se, je jedno, kdo tam v bráně je, snažíme se. Od toho jsme tři, abychom pomohly holkám zavřít za nimi branku a pomoci v lepší psychice do útoku. Sedneme si ve třech a koukáme na sestřihy, píšeme si poznámky, občas se zasmějeme. Studovaly jsme právě sestřih Neagu. Sedmička letí přes 103 km v hodině, ze stoje. Když nás to trefí, není to žádná slast a odnese nás to až do brány.
Dá se taková střelkyně nastudovat?
Studování se vyplatí. Hráčky přemýšlejí, ale musíme se třeba domluvit s obranou a nabídnout jim jejich oblíbenou stranu. Hlavně unavené hráčky to střílejí na svá oblíbená místa a toho se dá i využít. Musíte věřit obráncům. Když jsem v bráně, vidím blok a koukám na ruku, když je před blokem, beru přetah, když je za blokem, tak po ruce, ale když je nad blokem, dva metry na tři… To si pak vyber!
Jak jste zatím spokojená se svými výkony na šampionátu?
To nerada hodnotím, nejsem ten typ. Doufám, že holkám pomáháme všechny tři podle toho, kdo se do brány dostane. To je nejdůležitější. Nedokážu tedy zhodnotit, co je dobré nebo špatné, jsou tam lepší i horší momenty.
