„Musíte mě, kluci, omluvit, jsem teď docela emocionální. Je lehké dostat se do superlativů. Ale znáte mě, já to vždycky tlumím a budu to tlumit i teď,“ začal po příchodu do hloučku českých novinářů s lehkým úsměvem Daniel Kubeš a s rozvahou pokračoval: „Jsem hrozně šťastný, že jsme dosáhli toho, o čem jsme mluvili už v Čechách. Tedy, že jsme šli za hranici našich možností. To umožnilo ten výsledek. Pravděpodobně bych byl stejně šťastný, i kdyby to nedopadlo tak krásným výsledkem. V průběhu utkání bylo hrozně moc těžkých momentů, kdy jsme třeba prohrávali o víc gólů, a já měl pocit: Teď to bude kritické. Ale myslím, že jsme tam nechali celé srdce a kluci dokázali přesně splnit cíl, se kterým jsme sem jeli. A odměna je krásná.“

Emocemi nabitý souboj dramatický do posledních vteřin prožíval na lavičce velmi intenzivně. Jak by také ne, všechno si muselo sednout na tisíc procent. A sedlo. „Dostat proti Dánsku na mistrovství Evropy ve druhé půli jedenáct gólů, to je krásný výsledek. Smekám před Martinem Galiou. Nikdy by to takto nedopadlo, kdyby neměl sedmnáct zákroků. Chytil trháky, jasné šance. To nás dostalo přes ten kopec. Fantastické situace měl Pavel Horák. Výborný byl Honza Stehlík. Dokonce i Leoš měl v obraně dobré situace, z čehož jsem měl velkou radost,“ těšilo českého trenéra a v chvále pokračoval: „Ondra se dostal do takového laufu, že to tam valil... Tohle jsme od něj chtěli, Ondra to pochopil a vyšlo to nádherně. Je kapitán, vůdce týmu a naše výkonnost je úměrná tomu, jak budou hrát naši nejlepší a nejzkušenější hráči. Martin, Hory (Horák), Zdráhoš odehráli fantastické utkání a podle mého názoru značnou měrou přispěli k tomu, že jsme hráli vyrovnaně s Dánskem a nakonec jsme zvítězili.“

Sám přiznal, že do zápasu s Dánskem šel s velkým respektem. „Musím říct, že jsem měl ze zápasu panickou hrůzu. Opravdu jsem měl strach,“ uznal zkušený házenkář a popsal i to, co se odehrávalo v jeho hlavě třeba v situaci, kdy se Jakubu Hrstkovi nepodařilo proměnit sedmičku v jednom z důležitých momentů zápasu: „Mozek jel na sto dvacet procent, už jsem řešil další situaci. Přemýšlel jsem, co bude hrát Dánsko v útoku, abych mohl dát klukům nějakou další informaci, která by jim pomohla k tomu, abychom ten další útok ubránili. Když kluci vidí, že i trenér je zaangažovaný v zápase a snaží se jim pomoct, tak to některým z nich může i pomoct.“

Dva české body zamotaly tabulkou skupiny D, všechno je ale otevřené a cesta dál zdaleka není jistá. V cestě stojí silní Maďaři odhodlaní v takřka domácím prostředí postup urvat. „Je skvělé, že máme šanci postoupit. Když budeme hrát tak, jako proti Dánsku, určitě je šance větší, než byla předtím,“ uznává český trenér, který ale hned připomíná jediný možný recept na český úspěch. „Když budeme hrát na hranici a za hranicí našich možností, já budu spokojený.“

Ani maximální výkon nemusí k postupu stačit, i tak ale trenéři věří, že český tým zanechal na šampionátu dobrou stopu. „Udělali jsme skupinu před posledním dnem zajímavou a vyrovnanou. Musím říct, že jsme v to po zápase se Španělskem nedoufali. Každá minuta, každá akce v takové intenzitě posouvá naše hráče dál. Třeba si jich někdo všimne, třeba v nich nějaký klub uvidí potenciál. Možná nastane koloběh, že se dostanou do klubů, ve kterých se budou každý týden potkávat s hráči, které za poslední tři roky potkali jen jednou. A to tady,“ uzavřel Kubeš.