V českém prostředí působil původem slovenský trenér Peter Sabadka především ve Zlíně a ve Veselí nad Moravou, s Veselskými panenkami nahlédl i do ligy mistryň. Trénoval i slovenskou reprezentaci a v posledních sezónách asistuje trenéru Peteru Dávidovi v Mostě, kde je také hlavním trenérem mládeže. Minulý týden uspěl ve druhém kole výběrového řízení na pozici trenéra české reprezentace juniorek a od září tak bude pracovat i s českými reprezentačními talenty.

Soupis vaší trenérské kariéry čítá velmi zajímavé položky a zkušenosti. Co vás motivovalo k tomu usilovat i o pozici trenéra české juniorské reprezentace?

Ano, mám zkušenosti s reprezentacemi, tedy reprezentacemi Slovenska. Působil jsem šest let u mládežnického i seniorského družstva. U mládežnického to byly čtyři roky, dva roky u žen. V podstatě se ale dá říct, že už asi deset let působím v Čechám a získal jsem tak docela dobrou znalost toho česko-slovenského házenkářského trhu, dobrý obrázek o hráčkách a družstvech, které tu působí. Teď v Mostě mám na starosti házenkářskou mládež a pomáhám u A týmu jako asistent s tím, aby se tyto mladé hráčky zapracovávaly právě do ženského týmu. Takže abych to tedy shrnul, pracuji s mladými hráčkami, v této věkové kategorii intenzivně působím, mám o těchto hráčkách přehled a jak se nám daří v Mostě rozvíjet schopnosti jednotlivých hráček na klubové úrovni, tak bych chtěl participovat na rozvoji těchto hráček i na úrovni reprezentační.

I jako trenér mládeže jste tak sledoval výkony a výsledky těchto házenkářek na mezinárodní scéně. Jaké jsou tedy vaše cíle při práci s tímto reprezentačním výběrem?

V první řadě si myslím, že cílem práce v mládežnických reprezentačních kategoriích je vychovávat hráčky pro seniorské družstvo, pro reprezentační Ačko Česka. Juniorský tým tak beru jako jakousi rezervu reprezentace. V této věkové kategorii je nevyhnutelně nutné připravit hráčky na seniorskou úroveň tak, aby se dokázaly etablovat do reprezentačního družstva A. To by mělo být apriorním cílem – vychovat zdatné jednotlivkyně, které by dokázaly plynule naběhnout do systému Ačka. Jak se to dařilo v předchozích letech, to bych rozvíjet nechtěl. Ale byl bych nejradši, kdyby se nám to dařilo, kdybychom byli co nejefektivnější a výsledky byly co nejlepší. V souladu s návazností na svazovou reprezentační koncepci a filozofii.

Znáte největší slabiny hráček působících v této věkové kategorii? Víte, na čem bude potřeba nejvíce pracovat?

Tuto otázku bych raději zodpověděl až po prvním srazu. Ano, můžu naznačit slabší stránky mladých házenkářek, ale to je obsáhlejší problém. Samozřejmě základem by mělo být, aby se co nejvíce hráček etablovalo v interligových týmech. To by mělo být pro tuto kategorii prioritou. Aby mladé hráčky získávaly zkušenosti na úrovni této nejvyšší domácí soutěže. A pak samozřejmě v měření se zahraničními soupeři, kde mohou získávat zkušenosti z evropské a světové scény. Toto by mělo být alfou a omegou. Samozřejmě, hlubší analýzu, kterou byste ode mě možná očekávali, tu budu schopen podat po prvních srazech, kdy budu přímo vidět, čeho jsou mladé reprezentantky v reprezentačním dresu výkonnostně schopné. Samozřejmě můžu to hodnotit z pohledu klubových výkonů – jaká je kvalita dorosteneckých soutěží, kolik máme hráček v interligových družstvech, ale to je na větší analýzu.

Už jste tedy stihl zapřemýšlet nad tím, kdy se s hráčkami poprvé setkáte na reprezentační akci a jaký bude nejbližší program družstva?

Ano, už vzniká kalendář a naplňují se jednotlivé termíny. Už víme, že první sraz bude na začátku září paralelně s tréninkový kempem seniorského družstva. Víme, že to bude v Olomouci. Těšíme se na tuto akci a věřím tomu a chci, aby z toho i hráčky měly dobrý pocit, aby reprezentaci braly jako odměnu a to, že je to nejvyšší možná forma házené. Získávaly vztah k reprezentaci s tím, že to je nejvyšší level jejich sportovní kariéry a je potřeba tam odevzdat všechno