Talentovaného hráče, který před sezonou přišel do Prahy z Valašska, však nominace zastihla v době, kdy se jeho novému týmu nedaří. Dukla se po šesti kolech krčí s pouhými třemi body na předposledním místě tabulky a Klíma teď musí hledat recept na to, jak ze sebe extraligovou "deku" před středečním střetnutím s Finy rychle setřást.

Atmosféra v Dukle teď nejspíš není dobrá. Co uděláte pro to, aby jste si špatnou náladu nepřenesl i do národního týmu?
Neřekl bych, že atmosféra v Dukle je úplně špatná. Výsledkově se nám zatím nedaří podle představ, ale myslím si, že mě to v národním týmu nijak neovlivní. Nejsem typ člověka, co by si dlouho s něčím dělal hlavu. Snažím se soustředit na to, co bude.

Do Dukly jste přišel jako spojka, od které se čeká v každém utkání hodně gólů. Může vám pomoci, že v národním týmu zatím nejspíš nebudete pod takovým tlakem?
Ani v Dukle se zatím necítím být pod nějakým velkým tlakem. Je ale pravda, že v reprezentaci na mě bude tlak minimální. Jedná se teprve o můj druhý reprezentační sraz a s mezinárodní konfrontací mám zkušenosti pouze z juniorské reprezentace. Každopádně ze sebe chci dostat maximum a využít této šance, které si velice vážím. V seniorské reprezentaci je jiný systém hry než na Dukle, trenéři zde dbají hodně na detaily, zatímco v klubu mám trochu větší volnost.

Jeden reprezentační sraz už máte mezi muži za sebou, v červnové kvalifikaci o mistrovství světa jste se ale nakonec nevešel do sestavy. Jak jste vyřazení s Rusy nesl?
Samozřejmě mě to mrzelo. Při domácím zápase v Plzni kluci předvedli nádherný obrat, bohužel v Rusku to nevyšlo. Rozhodovalo se o vyřazení hráče na postu spojky, vnitřně jsem tušil, že to budu já, a to se později potvrdilo. Trochu zklamaný jsem byl, avšak z pohledu trenéru to bylo logické rozhodnutí, protože jsem neměl žádné zkušenosti a šlo o hodně.

Třeba si první start v seniorské reprezentaci připíšete ve středu proti Finům. Co o finské házené víte?
O finské házené toho příliš nevím. Nikdy jsem nehrál proti žádnému finskému týmu ani proti jejich reprezentaci. Letos se jeden z finských klubů Riihimaki Cocks probojoval do Ligy mistrů, viděl jsem pár zápasů a byl jsem překvapen z jejich výkonu. Jejich nejvýraznější tváří je levá spojka Nico Ronnberg, který nastřílel v Lize mistrů už přes 30 branek. Počítám s tím, že bude figurovat také ve finském národním výběru.

Češi budou proti Finům favority. Kudy podle vás povede cesta k vítězství?
Papírově možná budeme favority, ale nesmíme Finy podcenit. Měli bychom vycházet z pevné obrany, podpořené výkonem brankáře a snažit se o branky z rychlého protiútoku. Taktéž věřím, že nás bude hnát domácí prostředí v plzeňské hale.

Jak se vám v hale plzeňské Lokomotivy hraje a jaké máte zkušenosti s tamními fanoušky?
Plzeňská hala je tradičním hostitelem domácích zápasů reprezentace a kluci už jsou na ni zvyklí. Osobně jsem v této hale nehrál tolikrát na to, abych mohl posoudit, jestli mi vyloženě sedí nebo ne. Co se fanoušků týče, tak vždycky dokážou zaplnit halu a vytvořit skvělou atmosféru ať už jde o utkání Plzně nebo národního týmu.

Bosna a Hercegovina bude asi ještě tvrdší oříšek než Finsko, tím spíše, že se hraje na horké balkánské půdě a obě utkání dělí pouhé tři dny...
V Bosně to bude velmi náročné utkání. Balkánské týmy jsou na domácí půdě vždy nepříjemné. Na druhou stranu, když se jim nedaří, jsou výrazně slabší a toho musíme využít. Budeme chtít uspět v obou zápasech a pokud podáme dobrý výkon, je to reálné.

V reprezentaci se opět setkáte s krajánky, kteří nastupují v nejlepších zahraničních soutěžích. Je něco, v čem se u nich inspirujete?
Rozhodně se inspiruji, jsou to všichni výborní hráči. Sleduji je při tréninku v reprezentaci a některé i během sezony při utkáních v televizi. Snažím se zaměřit na to, jak se v dané situaci zachovají a něco z toho přenést do své hry. Trénovat s těmi nejlepšími hráči člověka posune hodně dopředu.

Národní tým trénují dva bývalí vynikající reprezentanti Jan Filip a Daniel Kubeš. Jak je na jejich stylu a přístupu vidět, že ještě poměrně nedávno sami nastupovali na vrcholných házenkářských akcích?
Oba byli vynikající hráči na špičkové úrovni a mají tak ohromné množství zkušeností, které mi mohou předat. Například s Janem Filipem jsem se hodně vídal na specializovaných kempech, takže vím, že hodně dbá na maličkosti. Právě to ale často rozhoduje o úspěšnosti celé akce. Důraz na detail může být ostatně jednou z klíčových věcí, které z dobrého hráče dělají hráče špičkového.

Matěj Klíma (*1999)

- spojka HC Dukla Praha

- pochází z Ivančic, kde také začínal s házenou

- v dorosteneckých kategoriích působil v Zubří, odkud před sezonou 2018/2019 přišel do Dukly Praha

- Českou republiku reprezentuje v juniorské kategorii a od roku 2018 i mezi muži

- s juniory se stal vítězem Mistrovství Evropy skupiny B

Foto: Ladislav Adámek