První vánoční dárek dostal Ondřej Šafránek, házenkář Talentu Robstav-M.A.T. Plzeň letos s dostatečným předstihem. Reprezentační trenéři ho pozvali na mezinárodní turnaj v Polsku. „Byl jsem nadšený, víc bych k tomu asi neříkal,“ prohlásil 22letý křídelník Ondřej Šafránek na jednom z posledních letošních tréninků v plzeňském klubu.
Už na podzim jste byl ale v Plzni na přípravném kempu. To vám trenéři ani nenaznačili, že by mohla přijít další pozvánka
Samozřejmě jsem doufal. Ale je mně jasné, že teď mezi svátky jezdívají spíš hráči ze širšího kádru. Většina kluků ze základu chybí, dostali jsme tedy šanci my mladší.
Potkáte i bývalé spoluhráče z juniorské reprezentace?
Jo, bude tam Standa Kašpárek, který toho z nás má v nároďáku odehráno nejvíc, ale i další Dido Mubenzen, Štěpán Zeman, Kuba Štěrba. Bude nás tam z ročníku hodně, těším se. Navíc po čase si zahraju i s nedávnými spoluhráči z Plzně Milanem Škvařilem a Davidem Polozem.
Takže radost z pozvánky vám nezkazí ani to, že si příliš neužijete vánoční svátky?
Mně to vůbec nevadí, aspoň trochu vypadnu z toho stereotypu. Navíc i ty svátky nějak stihnu. Letos jedeme na chatu do Železné Rudy, takže snad budu mít opravdové bílé Vánoce. No a sraz máme až 27. prosince přímo v polském Opole.
Tam vstoupíte do turnaje zápasem s Rumunskem, kde jste byl nedávno s Talentem. Zajímavá konfrontace, že?
Jsem na to hodně zvědavý, jestli budou mít v týmu někoho z Konstanty, se kterou jsme hráli v říjnu Pohár EHF. No a druhou dvojici tvoří domácí Poláci s Japonci, s nimiž jsme hráli letos na akademickém mistrovství světa. Předpokládám, že ten tým bude podobný.
Pojďme na začátek vaší kariéry. Koho malý Ondra Šafránek obdivoval, když začínal s házenou?
Já jsem vždycky miloval Dominika Kleina z Kielu, který později přestoupil do Nantes a teprve minulou sezonu ukončil kariéru. To byl můj vzor, chtěl jsem se mu podobat. A z českých házenkářů Kája Nocar, ten byl jednička na mém postu u nás.
Zmínil jste Dominika Kleina, je i vaším snem zahrát si jednou bundesligu?
Koho by to nelákalo, ale to je vzdálený sen. Teď bych se spíš soustředil na to, abych získal trvalé místo v extralize a českém nároďáku, abych tam jednou patřil do toho jádra. Jsem nohama na zemi, než abych myslel na bundesligu. Ono to ani není moc jednoduché, dostat se z levého křídla do zahraničí.
Proč myslíte?
Podívejte se třeba na Jirku Motla, který v extralize kraluje a stejně pořád hraje v Lovosicích, i když nějaké nabídky z ciziny asi měl... Tím neříkám, že by mě zahraničí nelákalo, ale musím si klást postupné cíle. (usměje se)
Zdeněk Soukup