Těžko asi říci něco nového k týmu, který za poslední dva roky vyhrál co se dalo. Ale přeci jen se o to pokusím a pokud vás zajímá vizitka našeho dnešního soupeře, kterým je Francie, přečtěte si článek níže.
Výčet francouzských úspěchů za posledních pět let je omračující. Když se totiž podíváme na francouzská umístění na posledních pěti vrcholných akcích, jen jednou z nich odcházeli Francouzi bez medaile. A to navíc s místem čtvrtým, takže těsně pod stupni vítězů. Ale pojďme pěkně popořádku. V roce 1948 bylo ve Francii poprvé pořádáno mistrovství světa. Od té doby v zemi galského kohouta nejlepší světové týmy přivítali ještě třikrát, ale jen jednou z toho bylo celkové vítězství a to v roce 2001. A již v tu dobu u toho byl dnešní kouč týmu Claude Onesta.
Francie na sebe na světové scéně upozornila na začátku devadesátých let, kdy získala svoji první medaili v historii. Měla bronzovou barvu a tým ji vybojoval na OH 1992 v Barceloně. Hned poté následovala stříbrná medaile z MS 1993 ve Švédsku a o rok později Francouzi sbírku zkompletovali zlatým kovem na MS 1995 na Islandu. V tehdejším finále, na které si jistě i dnes mnozí z vás vzpomenou, porazili Chorvatsko 23:19.
V roce 2008 odjeli Francouzi na olympijské hry do Pekingu a domů se vraceli s velkou slávou, nenašel se tým, který by jim dokázal zabránit v zisku titulu. O rok později stejná parta pod vedením Claude Onesty cestovala do Chorvatska a i zde postoupila do finále. I přes nepřízeň vyprodané Arena Zagreb dokázali Francouzi nemožné a domácí celek, u kterého nikdo z místních nepochyboval o jeho vítězství, odsoudili k druhé příčce. K tomu, aby Francie jednou provždy vstoupila do házenkářské historie, jí chybí již jen to poslední - triumfovat ve třech letech na třetí vrcholné akci za sebou, kterou je mistrovství Evropy v Rakousku.
Velkou osobnost má Francie v postavě svého trenéra Claude Onesty. Ten se o házenou začal zajímat ve svých jedenácti letech a ta jej natolik pohltila, že jí zůstal věrný již 41 let. Během své hráčské kariéry setrval v jednom jediném klubu, když 19let působil ve francouzském Toulouse. Poté se začal věnovat trenérské kariéře a po osmi letech na lavičce druholigového týmu se vrátil zpět do "svého" Toulouse. V roce 2001 začal trénovat francouzský národní tým a získal s ním zlatou medaili na MS ve Francii. Během svého působení u týmu získal již čtyři zlaté a čtyři bronzové medaile z MS, ME nebo OH.
Nemá smysl snažit se v jeho týmu najít tři klíčové hráče.. kteří by to byli? Takových je totiž ve francouzském celku mnohem více, namátkou jmenujme Jerome Fernandez, Didier Dinart, Bertrand Gille, Daniel Narcisse, Thierry Omeyer, Michael Guigou nebo Nikola Karabatic. Myslím, že k dokreslení vizitky našeho dnešního soupeře bude bohatě stačit přehled jeho umístění na vrcholných akcích od roku 1994, který najdete níže.
Soupiska Francie pro ME 2010
brankáři: Karaboue Daouda (Montpellier), Omeyer Thierry (Kiel)
hráči: Fernandez Jerome (Ciudad Real), Dinart Didier (Ciudad Real), Giller Guillaume (Hamburg), Gille Bertrand (Hamburg), Narcisse Daniel (Kiel), Joli Guillaume (Chámbery), Karabatic Nikola (Montpellier), Junillon Franck (Melsungen), Abalo Luc (Ciudad Real), Sorhaindo Cedric (Paris), Guigou Michael (Montpelliler), Bosquet Sebastien (Dunkerque), Ostertag Sebastien (Tremblay)
Umístění týmu na významných akcích od roku 1994
1994 ME 6.místo
1995 MS ZLATO
1996 ME 7.místo
1997 MS BRONZ
1998 ME 7.místo
1999 MS 6.místo
2000 ME 4.místo
2000 OH 6.místo
2001 MS ZLATO
2002 ME 6.místo
2003 MS BRONZ
2004 OH 5.místo
2005 MS BRONZ
2006 ME ZLATO
2007 MS 4.místo
2008 ME BRONZ
2008 OH ZLATO
2009 MS ZLATO