Původní zpravodajství: Lucie Kantůrková - Wiener Neustadt/Innsbruck

Národní celek se z dějiště základní skupiny ve Wiener Neustadt přesunul do více jak 500km vzdáleného Innsbrucku pomocí letadla. V deset hodin dopoledne odlétala česká výprava směrem k finálové skupině. Těžké kufry s lékařským a masérským náčiním, stejně jako další důležité potřeby týmu, pak putovaly samostaně nákladním vozem.

Finálovou skupinu hostí Olympiahalle v Innsbrucku. Nyní moderní hala, která prošla v roce 2005 rekonstrukcí, byla postavena již v roce 1961. Její kapacita je deset tisíc diváků a s ohledem na start německého celku se dá očekávat, že bude velice slušně zaplněna.

Národní tým v ní čekají další tři těžká utkání:

neděle 24. ledna 20:30 Česko - Slovinsko

úterý 26. ledna 20:15 Česko - Polsko

čtvrtek 28. ledna 16:30 Česko - Německo

Ještě než se začneme věnovat finálové skupině, vraťme se k včerejšímu vítěznému zápasu s Maďarskem, který nám do ní zajistil postupovou vstupenku. K tradičnímu rozhovoru po utkání jsme si přizvali trenéra týmu Martina Liptáka.

Pane Liptáku, vraťme se ještě k hodinám před rozhodujícím zápasem. Jak jste se před ním cítil a jaká byla nálada v týmu?

"Na čtvrtečním tréninku bylo vidět, že hráči jsou nervózní a nebyli v optimální pohodě. Ale bylo na nich vidět, že chtějí dosáhnout na postup a předchozí zápasy hodit za hlavu. Takže jsem i já z toho měl dobrý pocit a cítil se dobře."

S jakou taktikou jsme do zápasu vstupovali a jak se v utkání vydařila?

"Asi se budu již opakovat, ale znovu musím říct, že naší silnou zbraní je obrana a ta musí fungovat. Chtěli jsme hrát šedesát minut v tempu a po zisku míče jít do první, druhé, "třetí" vlny, prostě maximálně riskovat útok. Nechtěli jsme se trápit proti postavené obraně, protože jsme věděli o tom, že Maďaři připravují osobku na Jíchu. Cvičili jsme proto i kombinace na tento styl obrany a vyplatilo se to."

V zápase jsme se znovu nevyvarovali herního výpadku a přestože byl tentokráte jen v trvání pěti minut, stál nás pětibrankový náskok (Maďaři dokázali z 8:13 srovnat na 13:13). Co se v tu chvíli nepovedlo?

"Zahodili jsme některé střelecké šance a dostali pak rychlé branky z protiútoků. Bylo ale velmi důležité, že jsme nezpanikařili a dokázali ještě do poločasu znovu získat vedení. Některé věci od nás byly unáhlené, ale dařila se obrana, výborně chytal Galia a znovu jsme zvládli protiútok ve druhé půli. Nezpanikařili jsme z toho, že jsme výraznější náskok během chvíle ztratili."

Filip Jícha i přes osobní obranu od Zubaie dokázal vstřelit čtrnáct branek, těžko se mu dá asi něco ze zápasu vytknout...

"Hrál ve veliké pohodě, i přesto, že tlak na jeho osobu je na ME veliký. Ale stejně tak jako na Kubeše, na naše brankáře, protože to jsou naše hvězdy. Výkony Jíchy nebyly v předchozích zápasech optimální, ale v důležité chvíli se z toho dostal a podal fantastický výkon."

Vynikajícím výkonem se prezentoval i brankář Galia, co rozhodlo o tom, že nastoupí do zápasu jako jednička?

"Stejně tak jako šel do zápasu Martin, tak tam mohl jít i Petr. Jsou to vyrovnaní brankáři. Martin působil na tréninku velmi klidně, byl spokojený se svým výkonem proti Francii a nakonec Jiří Mika rozhodl, že do branky se postaví on."

V zápase proti Španělům, kteří stejně jako Maďaři praktikovali osobní obranu na Jíchu, nám chyběl tlak od jiného hráče na postu spojky. V posledním zápase bylo vidět, že Vítek má enormní snahu toto zvrátit a často zaměstnával obranu i brankáře soupeře...

"Jirka podal výborný výkon. Bylo důležité pro naši útočnou hru, že nebezpečný nebyl jen Jícha nebo Sklenák, ale i někdo jiný. Přestože se brankově tolik neprosadil, dařilo se nám kromě Jíchy i z prostoru křídel a to bylo důležité."

Utkání se nám nakonec povedlo na výbornou, jaké zažíváte teď pocity, je to úleva, radost?

"Je to úleva. Už jsem se začínal bát, že na to, o čem jsme mluvili, tedy na postup, nakonec nemusíme dosáhnout. Tlak byl veliký a spadl ze mne i z hráčů."

Můžeme jít tedy do finálové skupiny uvolněně?

"Tlak tu stále je. Sice jsme postoupili, ale jsme teď dvanáctí a s tím není nikdo spokojený. Můžeme se samozřejmě uklidnit, udělali jsme první krok, i když jsme si určitě přáli jít do Innsbrucku s nějakým tím bodem. Ale je vidět, že naše hra se zlepšuje zápas od zápasu. Jediným nebezpečím tak může být zranění a únava. Ale pokusíme se vyhrát."

V Innsbrucku nás čekají další tři těžcí soupeři - Slovinsko, Polsko, Německo. Jaké lze očekávat zápasy?

"S každým ze soupeřů se dá hrát. Se Slovinci jsme se potkali na turnaji v Dánsku a zde jsme si utkání prohráli vlastní vinou. S Německem jsem se zatím nepotkal, ale hráči jeho tým dobře znají. A s Polskem jsme odehráli na turnaji v Plzni i v Polsku kvalitní a vyrovnaný zápas. Vše je otevřené, důležité bude, v jaké pohodě a zdraví kdo bude."

Se šampionátem se již po základní skupině loučí Švédsko, jste překvapený?

"Je to pro mne obrovské překvapení a zklamání. Pořád řadím Švédsko mezi špičkové evropské družstvo."

Děkujeme za rozhovor a ještě jednou gratulujeme celému týmu k postupu!