Lovosicím se v domácí soutěži nedaří asi úplně podle představ. Zato vám se vede výborně. Střelecky šlapete na paty jednomu z nejlepších střelců soutěže posledních let Jirkovi Motlovi, držíte se na špičce tabulky extraligových kanonýrů. Jak to vidíte vy? Je to pro vás dobrá sezóna?

Tak určitě (smích). Dobrá sezóna to pro mě je, to je bez debat. Gólově se mi daří, a to paradoxně i přes to, že mám docela dost neproměněných střel. Souhlasím, že Lovosicím se nedaří podle představ, ale jen bodově. Herně na tom nejsme vůbec špatně. Svědčí o tom naše těsné prohry se silnými soupeři na jejich hřištích. Vyloženě jsme zklamali snad jen v Hranicích a doma s Brnem.

Nastal u vás nějaký posun oproti minulé sezoně? Vidíte u sebe progres?

Posun nastal zejména v tom, že dostávám daleko větší prostor. Je to dáno situací v klubu, kdy odešel Venca Klimt a při počtu zraněných, které máme, se mi jeho místo samo nabídlo. Měl jsem štěstí. Byl jsem ve správný čas na správném místě. Šlo o to nabídnutou šanci využít a nezaleknout se ji, což se mi, myslím, zatím daří (úsměv). Pokud jde o progres, tak jsem do svých tréninků zapojil více posilovny. Do té doby jsem převážně posiloval jen s vlastní vahou těla. Posilovna způsobila, že jsem přibral šest kilo, získal sílu a myslím, že i moje střela získala rychlost.

Mezi svými vrstevníky vynikáte - ostatně i díky tomu jste si ve svém věku vysloužil nominaci do širšího výběru pro EURO - a trenér Jan Filip o vás řekl, že silově a svým herním podáním máte na to nastoupit v mezinárodních měřeních. Dá se říct, že něco děláte jinak, než vaši vrstevníci? Že na sobě nějak zvlášť pracujete?

Nemyslím, že bych dělal něco jinak nebo lépe než moji vrstevníci a spoluhráči. Pokud mohu srovnávat, makají všichni stejně. Důležité je, aby vás to bavilo a věřili jste tomu, co děláte. Trenér Farář se mi hodně individuálně věnuje a snaží se se mnou pracovat. Společně se zaměřujeme hlavně na rozhodovací schopnosti a střelbu. Tento individuální přístup mi určitě hodně pomohl a v určitých věcech už si začínám být i více jistější.

Jak vlastně vypadá váš týdenní režim? Studujete? A do toho tréninky, zápasové vytížení…?

Je to fakt “pestré.” Budíček po 6 ráno. Škola. Odpočinek. Učení. Cesta kolem šesté večer autem do Lovosic. Trénink. Cesta autem kolem půl desáté zpět do Loun. Odpočinek, učení a spánek. Mezi tím furt jídlo (smích). K tomu se snažím zajít alespoň dvakrát týdně do posilovny, ale ne vždy to jde společně se školou a zápasovým vytížením skloubit. Lahůdkou jsou celodenní zápasové cesty na Moravu. Zápasy doma a v Čechách jsou za odměnu. Zpestřením a vytržením ze stereotypu jsou reprezentační srazy nebo specializované kempy. A škola? Chodím do třeťáku na gympl v Lounech. Mám individuální vzdělávací plán a zrušil jsem odpoledky. I tak je to docela zápřah, ale nestěžuju si. Zatím mě to baví a také to docela zvládám. Jsem ale rád za každou volnou chvíli. Určitě bych si rád našel čas, jako každý rok, zajet na pár dní zalyžovat do Rakouska.

Přišly i reprezentační příležitosti. Zatím v juniorské reprezentaci, kde jste stabilním členem kádru a teď nominace do širšího kádru pro EURO. Jak jste tuto informaci přijal? Jak to prožíváte?

Nominaci jsem přijal s velkým překvapením, skoro šokem. Opravdu jsem ji nečekal. Vždyť dosud jsem pořádně nic neodehrál ani za mládežnické reprezentace. Byl jsem sice jejich stabilním členem, ale plnohodnotným jsem se cítil poprvé až letos na podzim v zápasech se Švýcarskem, ve kterých jsem poprvé dostal takový prostor, na který jsem zvyklý z Loun nebo Lovosic. A byl sem tomu moc rád a myslím, že jsem nezklamal.

A teď by dokonce možná mohla přijít i pozvánka na Euro... Podle trenérů je nominace otevřená. Co byste říkal na to, kdyby konečná pozvánka na Euro opravdu přišla?

Pozvánku bych přijal a snažil se s ní poprat, jak nejlépe to umím. Současně bych se snažil se toho nezaleknout. Byl by to můj předčasně splněný sen.

Bavil jste se s trenéry - máte informace o tom, jaké jsou vaše šance probojovat se do konečné nominace?

Moje šance bych nepřeceňoval. Vyjádření trenérů v článku na svazových stránkách je myslím jasné (úsměv). Beru to tak, že jsem levá spojka poslední v pořadí.

Co vlastně pro Vás jako házenkáře znamená, když se řekne házenkářské mistrovství Evropy?

Znamená to pro mě dosud hlavně zážitky spojené s jejich sledováním, ať v televizi nebo i v hledišti. Když jsme před dvěma lety byli v Chorvatsku (na nepovedeném zápase se Španěly), ani v nejmenším mě nenapadlo, že příští euro může byt spojováno s mým jménem (smích).

Doufáte, že byste případně na Euru případně mohl na jedné palubovce potkat nějaké své vzory? Případně kdo by to byl?

Pokud bych se na Euro přeci jen dostal, určitě bych potkal spousty kvalitních házenkářů, ke kterým mohu vzhlížet a inspirovat se jimi. Já osobně mám rád Andyho Schmida. Z těch mladých jsou to Lukas Nilsson nebo Nikola Bilyk - toho bych potkal určitě hned v zahajovacím zápase s Rakouskem. Moc rád bych také využil příležitost pobavit se se zkušenými mazáky z našeho týmu!

Jak vidíte konkurenci českého týmu? Jaké jsou šance a kdo by podle vás mohl být na Euru favoritem?

Jsme ve skupině s týmy, které jsou na tom podobně jako my. Zápasy budou těžké, ale ne bez šance. Věřím, že se podaří navázat na úspěch z Chorvatska. Mým favoritem je určitě Dánsko, jakožto úřadující mistr světa, nebo Španělsko, které bude obhajovat titul z předchozího Eura.

Kdyby to nevyšlo, kde budete fandit? :-)

Doufám, že tak jako pokaždé v hledišti a zbytek u televize. Už teď se těším...