Všechno je to neobvyklé, házenkářské soutěže napříč Evropou ustupují koronavirové pandemii a nakonec podlehla i jedna z nejsilnějších – německá bundesliga. A tak bylo neobvyklé i vyhlášení letošních bundesligových výsledků. Pavel Horák se o tom, že vybojoval titul německého mistra, jeden z nejvýznamnějších házenkářských titulů vůbec, dozvěděl doma po odpoledním odpočinku. „Odpoledním spánkem jsem se prospal do titulu. Až se mě budou děti ptát: 'A jak jsi vyhrál německý titul?' Řeknu jim: 'Ty jo, ani nevím, nějak jsme přestali trénovat, hrát, najednou jsem si takhle zdřímnul a byl jsem titulovaný házenkář'," řekl Pavel Horák se smíchem pro ČTK.

Že se soutěž nedohraje v Německu postupně tušili všichni a pocity jsou tak zvláštní. „Je to fajn, nepočítal jsem s tím. Já už myslel, že to spíš nějak ukončí. Taková zvláštní forma titulu, abych pravdu řekl. Ale nakonec to dopadlo dobře. Už mi to nikdo neodpáře, nakonec jsem německý mistr. I když v takové zvláštní sezoně," dodal Horák dál.

V Německu si už Horák zahrál v několika dalších klubech, titul ale oslavuje až s Kielem. „Německý titul se řadí na nejvyšší pozici v mé házenkářské kariéře. Těžší ligu jsem nehrál, s těmi ostatními se to nedá srovnávat. Ještě by to mohl vyrovnat titul v Lize mistrů, tam se taky můžeme takhle prokalkulovat daleko," smál se.

Právě rozhodnutí o tom, jak to s Ligou mistrů bude dál, se pořád odkládá. Naposledy EHF odložilo Final4 ligy mistrů na prosinec tohoto roku. Jak to ale bude s koly, které finálovému boji předchází? „Pořád se to odkládá. Říkali, že když se nestihne odehrát osmifinále, postoupila by z něj ta družstva, která byla líp postavená ve skupinách. Kdyby se neodehrálo kvůli omezením ani čtvrtfinále, opět by šli dál ti lépe postavení, takže my bychom se takhle dostali až do Final Four," vtipkoval Horák ohledně Ligy mistrů, která byla zatím jen přerušena a kterou má Kiel rozehranou skvěle.

Stejně dobře, jako si vedl v domácí soutěži. Kiel vedl po 26 zápasech bundesligovou tabulku o dva body před druhým Flensburgem. Sezona měla mít 34 kol. „Poslední zápas proběhl už před měsícem nebo před kolika dny. Určitě by bylo lepší oslavit to na hřišti s fanoušky, vyhrát to všechno a užít si to. Je to fajn, ale má to takovou příchuť něčeho neúplného. Ale zase to není tak, že bychom si to nezasloužili," podotkl Horák.

O ukončení soutěže rozhodlo jednání profesionálních německých klubů v úterý 21. dubna. „Zástupci všech ligových klubů hlasovali o tom, jak se bude sezona vyhodnocovat. Měli jsme dobrou sezonu, zasloužili jsme si to. Ale přece jen by pro nás bylo 

lepší, kdybychom si to odehráli až do konce. Takhle nám to může vždy někdo předhodit: 'Jo, jo, mistr, ale jenom po tři čtvrtě ligy'. Ještě nám zbývalo osm zápasů. Tohle nám zůstane. I taková ´zkrácená´ sezona se musí někdy vyhrát,“ dodal Horák.

Pavel Horák je momentálně doma v Česku a tak vyhlíží, jak to bude s případnými oslavami nebo dalším tréninkem. „Uvidíme, asi se něco potom v Kielu uspořádá. Ale já jsem teď momentálně v Čechách. Všichni jsou nějakým způsobem u svých rodin, ne všichni v Německu, takže nějaké brzké scházení asi taky ještě neproběhne. Ani to teď nejde," zmínil Horák a zvesela dodal podrobnosti: „Kdybych se já vrátil do Německa, musel bych do karantény. Karanténa v Čechách mi skončila v pondělí, tak snad nebudou pořádat nic v nejbližší době, protože moje první cesta by zase byla do bytu v Německu. Sám popíjet nebudu, počkám spíš, až se naskytne nějaká možnost to s týmovými kolegy oslavit.“

Kromě oslav a tréninků vyhlíží Horák i další jednání o svém angažmá. V Kielu má jednoletou smlouvu, která vyprší o prázdninách. „Jednalo se a pak do toho přišel koronavirus, takže to všechno zhatil. Uměli by si představit tu naši spolupráci ještě o jeden rok prodloužit. Uvidíme, teď nikdo neví. Neví se, jak dalece jsou schopny kluby plánovat, nakupovat nové hráče. Uvidíme, jak na tom budou finančně. Počkám si, jak na to klub zareaguje," uvedl pro ČTK Horák a ještě dodal: „Teoreticky se může stát, že už jsem tímhle vklouznul i do házenkářského důchodu. Všechno je možné. Každopádně se budu udržovat dál, jinak by se mi ta zranění a opotřebení sportem, která jsem si způsobil, ozývala. Asi by mi to potom neulehčovalo normální život. Teď mě bolí koleno, chci si ho dát do pořádku. Podle toho se pak rozhodnu. Musím se cítit na 100 procent dobře, abych ještě někde pokračoval."