Kromě našeho reprezentačního družstva, které bohužel obsadilo až 14.místo, jsme na ME měli ještě jednoho zástupce – nejužší vedení turnaje pracovalo ve složení Lászlo Sinka z Maďarska, Leopold Kalin ze Slovinska a Jiří Konečný z České republiky. Souhrnný název pro tuto trojici zní "Tournament Management" a my jsme se českého zástupce v ní zeptali, jak vlastně turnaj po této stránce probíhal.

ČSH: Jiří, co vlastně znamená „Tournament Management“ , kterého jste byl v Bratislavě členem, na juniorském mistrovství?

Jiří Konečný: "jde samozřejmě nejdříve o přípravu celé akce na místě, kontrolu hal, hotelů, hracích povrchů, časomíry atd... a nastavení jednotlivých činností – fungování zapisovatelů, časoměřičů, floor managerů, statistiků, dopravy . To bylo na Slovensku poměrně jednoduché vzhledem k bohatým zkušenostem organizátorů z nedávných dvou šampionátů dívek; viditelné problémy byly pouze s povrchem v jedné z hal a s výpadky časomíry. Během turnaje jde o řízení technických konferencí se zástupci družstev a především o denní schvalování výsledků a řešení mimořádných situací a disciplinárních případů – k těm letos poprvé v historii vůbec nedošlo, jmenovaná disciplinární komise nemusela ani jednou zasedat."

A na čem jste se podílel Vy osobně?

"Já jsem byl jako člen komise rozhodčích EHF především odpovědný za rozhodčí a společně s Leopoldem Kalinem také za delegáty na celém mistrovství. Rozhodčí dostávají domácí úkoly už před mistrovstvím – letos kromě studia nových pravidel museli podrobně vyhodnotit dvě utkání dané kategorie z posledního mistrovství, a také posoudit asi 50 vybraných situací z ME mužů.

Před zahájením šampionátu vždy probíhá dvoudenní seminář rozhodčích a delegátů; to je hodně náročné jak na lektorskou přípravu, tak pro samotné posluchače, rozhodčím z toho často jde hlava kolem. Výklad nových pravidel, speciální zaměření na některé situace, detaily spolupráce mezi rozhodčími a delegáty (na každém utkání sedí u stolku dva – supervizor a pozorovatel), testy z pravidel i fyzické testy, příprava na mimořádné situace a další lekce.

Asi hodinové semináře se pak opakují každý den ráno se zaměřením především na konkrétní vybrané situace ze všech utkání předchozího dne. Pochopitelně to vše prokládáme fyzickými aktivitami především pro psychickou relaxaci rozhodčích – takový hodinový fotbálek dělá divy."

Jak se mezi sebou domlouváte – je k dispozici překlad do všech tří oficiálních jazyků EHF?

"Němčina a francouzština již patří minulosti, dnes je jednoznačným požadavkem angličtina, ve které probíhají všechny konference a jednání. A je třeba říci, že letos (na rozdíl třeba od ME 18 před dvěma roky v Brně) s ní všichni delegáti a rozhodčí bojovali statečně a dostatečně, poprvé v tomto směru nebyl problém. Anglicky se dokázali domluvit i zástupci realizačních týmů skoro všech družstev."

Kteří rozhodčí byli na ME nominováni a podle jakých kritérií byli vybráni?

"Každé léto probíhají dvě mistrovství Evropy v mládežnických kategoriích a rozhodčí na ně vybírá s předstihem soutěžní komise EHF, především tedy šéf rozhodčích Sándor Andorka z Maďarska. Neboli já jsem na to neměl žádný vliv. Snahou je mít na místě asi polovinu dvojic zkušenějších se zaručenou výkonností, zatímco druhou polovinu tvoří mladší perspektivní rozhodčí. V Bratislavě bylo 10 dvojic z Dánska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska a Turecka.

Pro úplnost i delegáti: kromě Leopolda a mě ještě Světlana ze Srbska, Leon z Lucemburska, Pablo ze Španělska, Viktor z Ukrajiny, Kamer z Makedonie, Valerij z Lotyšska, Nikolai z Moldávie a Jano ze Slovenska. Rozhodčí a delegáty na jednotlivá utkání jsem pak vždy den předem nasazoval podle výkonnosti a řady dalších aspektů, samozřejmě při zachování přísných pravidel neutrality. Například rozhodčí nesmí pískat utkání nejen v té skupině X, kde hraje jejich „nároďák“, ale ani v té „sousední“ Y, kde hrají týmy, které se s X utkají v další fázi mistrovství. Nejtěžší je vždy najít vhodná utkání pro ty relativně slabší rozhodčí, hlavně v posledních dnech... protože i to poslední družstvo je na 16.místě z asi 50 zemí Evropy a má právo na dobré rozhodčí.

Nominace na každý hrací den schvaluje ještě Tournament Management, ale je většinou spíše formální, jen nad posledními dny jsme trochu diskutovali."

Jak vypadá takový jeden normální den šéfa rozhodčích na šampionátu?

"Žádná nuda. Snídaně, doladění prezentace na denní meeting s rozhodčími, ten začíná v 10hodin. Po něm hodnotící schůzky s rozhodčími, které jsem pozoroval předchozí den. Od 14 hodin začínaly zápasy, vždy po dvou hodinách na Pasienkách a v Národním tenisovém centru – takže jsem se snažil vidět všechny rozhodčí, vždy polovinu z každého utkání, a o poločase jsem přešel do druhé haly. Většinou dvě utkání „sedím u stolku“. Večer po desáté zpět na hotel, večeře, nominace na další den, schválení výsledků, výběr situací s videospecialistou – a někdy vyšla chvilka i na posezení s kolegy. Mimochodem, strava v hotelu byla vynikající a i kávu dělali výbornou."

A jaké by bylo letos Vaše závěrečné hodnocení?

"V souhrnu pozitivní; žádná disciplinárka, vzorné vystupování hráčů i funkcionářů bez jediného problému (s výjimkou dvou nešťastných závěrečných zápasů Německa), pozitivní hodnocení výkonů rozhodčích ze strany družstev. Jedna dvojice byla zoufalá, jedna slabší, ostatní dobré nebo ještě lepší. Bohužel ty jinak nejlepší dvojice měly výpadky v těch skoro nejdůležitějších zápasech – obě semifinále a utkání o třetí místo se těm nejzkušenějším rozhodčím zrovna nepovedla. Ale je třeba taky zdůraznit, že šlo o nesmírně dramatická a vyrovnaná utkání velmi vysoké úrovně, a také družstva už byla v sedmém utkání příslušně unavena... Takže nakonec jsem byl moc rád, že ve finále mladý polský pár předvedl výborný výkon a celé mistrovství skončilo pozitivně."

Děkujeme za rozhovor.

Stolek zapisovatelů na ME juniorů v Bratislavě, v modrých tričkách po stranách delegáti EHF

foto: Alex Wipf