Hodnocení pro vás připravil trenér týmu Pavel Farář.

Na šampionát jsme odjížděli s cílem postoupit ze skupiny a umístit se lépe než na 8. místě. Výsledky v přípravných utkáních byly pro splnění tohoto cíle velmi příznivé. Jedinou obavou bylo to, jak hráči zvládnou psychicky tíhu šampionátu, protože to byl pro ně  první vážný test výkonnosti na jiné než domácí úrovni a i podle psychologických testů tam jistá obava byla.

Bohužel jsme nezvládli koncovku úvodního utkání se Švýcarskem a to se ukázalo jako velmi důležité pro další vývoj šampionátu. Jistota hráčů byla poznamenána a jediné, na čem jsme mohli opravdu stavět a o co jsme se mohli opřít, byla obrovská BOJOVNOST HRÁČŮ. Také se projevilo i nedostatečné zapracování hráčů Strýce a Škvařila do herního systému. Tito hráči se až v průběhu šampionátu postupně dostávali do herní pohody a spolupráce s ostatními se lepšila zápas od zápasu. Jednoznačně se ukázala malá zkušenost, zejména klíčových hráčů, ve vypjatých situacích. V těchto důležitých momentech utkání jsme vždy vyprodukovali nějakou zbytečnou technickou chybu nebo uspěchali střelbu. Vše pramenilo převážně z přemíry snahy. Zároveň si teprve v průběhu mistrovství hráči uvědomovali velikou důležitost plnění taktických pokynů. Zejména v utkáních, kdy jsme se dostali do více jak čtyřbrankového vedení, koncentrace hráčů výrazně poklesla.

Jednoznačně se tak ukázalo, že to, co hráčům prochází v naší soutěži, se na tomto mezinárodním poli velmi tvrdě trestá. Ve většině utkání domácí ligy se tyto chyby vzhledem ke kvalitě snadno přehlédnou, protože většina soupeřů je nedokáže využít. Dalším problémem, jak jsme si tu opět ověřili, je zrušení kategorie kadetů. Pro příklad – my jsme odehráli s touto kategorií 15 mezistátních utkání a to včetně kvalifikace. Např. Švýcaři jich do kvalifikace s touto generací měli na kontě 28.

Na závěr bych chtěl říci, že ač jsme si nesplnili své cíle mohu konstatovat, že jsme na šampionátu odevzdali maximum a rozhodně se nemáme za co stydět. Všechna utkání jsme odehráli do poslední minuty v maximálním nasazení a za to patří hráčům veliké poděkování. O lepší umístění nás podle mého soudu připravila jen zmíněná nezkušenost. Jsem přesvědčen, že takto tvrdě zaplacené zkušenosti se nám s touto generací v další práci vrátí.

Reprezentace dorostenců ČR, ročník 1992 - 1993