Nyní se po letech aspoň na krátké úseky v roce bude do republiky vracet, aby se zde společně s dalším navrátilcem ze zahraničí, svým asistentem Dušanem Polozem, věnoval národnímu celku. Mezinárodní turnaj v Chebu bude pro tuto trenérskou dvojici první společnou akcí na začátku nové sezóny. Ta by měla mít dva vrcholy, první v podobě předkvalifikace v Itálii (kde se bude s největší pravděpodobností konat kvalifikační turnaj první fáze) a druhou snad v podobě červnového play-off. To bude druhým krokem k možné kvalifikaci na MS žen 2011.

ČSH: Jedná se o vaši první akci s reprezentačním týmem žen. Jak bude soustředění v Chebu vypadat?

Jan Bašný: "Ze sportovního hlediska nás samozřejmě čekají tréninky a to do čtvrtka. Uvidíme, jestli budeme trénovat i v hrací dny turnaje. To bude záležet na tom, jak na tom děvčata budou zdravotně a fyzicky. Na každém tréninku se chceme zaměřit na něco jiného, počínaje obrnaou, rychlým útokem, přechodem do protiútoku nebo postupným útokem. Doufám, že se nám do středy podaří nastolit si základní model hry, který bychom chtěli praktikovat. Uvidíme, jestli je družstvo schopné jej vstřebat nebo jestli se bude muset nějak upravovat.“

Od pátku do neděle vás pak čekají tři utkání, na co se v nich chcete zaměřit?

„Z herního hlediska chceme navázat na to, co bylo předtím. Prvních pět dnů budeme dohromady dávat určitý model hry a ve druhé půli soustředění, tj. v průběhu zápasů, jej pak budeme zkoušet v praxi. Zaměříme se tak mnohem více na nás jako tým než na samotné soupeře. Jsem sám zvědav, zda budeme schopni nacvičované věci uplatnit v praxi.“

Jak byste představil naše soupeře na turnaji?

„Španělsko má vynikající tým, je to světové družstvo, druhé z ME 2008. Jsou na všech vrcholných akcích a i na ME, které je teď v prosinci. Takže pro ně bude turnaj přípravou na nadcházející mistrovství Evropy. S Rakouskem jsme se potkali dvakrát v loňské sezóně v rámci přípravy. V jejich týmu jsou hráčky různých národností. Viděl jsem je hrát proti Francii, mají kvalitní družstvo. Stejně jako pro nás je i pro ně turnaj přípravou na předkvalifikaci. Zápas s Norskem pro nás bude zajímavou konfrontací. V jeho kádru jsou hráčky, které jsou ročníků 1987 – 1991, jen dvě hráčky jsou starší, jinak tvoří tým většinou házenkářky z juniorky. Ale každý norský celek je nesmírně kvalitní a pro nás to bude poučný zápas i s ohledem na to, že hrají zcela jiný styl než například Španělsko.“

Jakým směrem se bude reprezentace pod vaším vedením úbírat, čím se chceme prezentovat?

„Samozřejmě bychom chtěli hrát moderní házenou. Otázka je, jestli naše hráčky budou schopny se těmto moderním trendům přizpůsobit a realizovat je na hřišti. Chtěl bych hrát tzv. celoplošnou házenou, kdy není hra striktně rozdělena na obranu, rychlý útok nebo útok samotný. Bez těchto jednotlivých věcí to samozřejmě nejde, ale v naší hře nesmí být žádné prostoje, musí se pořád hrát.“

Trenér reprezentace žen Jan Bašný

foto: Deník / Bedřich Klíma

Ženská reprezentace se bohužel v posledních letech nedokáže vyhrabat z předkvalifikačního kolotoče, na mezinárodní scéně se nám příliš nedaří..

„Když se podíváme na poslední sezóny, není to herně až tak špatné, ale výsledkově je to bohužel naopak. Vždycky tomu našemu výkonu něco chybí, vybereme si slabou chvilku, během které nám soupeř uteče a my už nejsme schopni ten rozdíl dohnat. V tom je rozdíl mezi námi a ostatními celky, u kterých samozřejmě slabé chvíle také nastávají, ale nestojí je to takový brankový rozdíl, jako se to stává nám. To stejné je pak v případě týmů českých juniorek i dorostenek a to nás pak stojí dobré výsledky. Tři měsíce se snažím přijít na to, co naší hře chybí a zdá se mi, že pokud začneme hrát tu tzv. celoplošnou házenou, mohlo by se nám podařit výsledky zlepšit. Všechny činnosti, fáze zápasu se mezi sebou prolínají. Házená se hraje šedesát minut, stejně jako před lety, ale před lety se hrála ze zápasu tak třetina a mezitím se přecházelo z jedné fáze do druhé.“

Vy působíte dlouhá léta ve Francii, s českou ligou, ze které je na rozdíl od reprezentace mužů naprostá většina hráček národního týmu, tak nemáte osobní kontakt..

„Ale neznamená to, že bych české hráčky neznal. Od nové sezóny jsou všechny interligové zápasy na internetu, takže je zde také sleduji. Samozřejmě to není ideální, lepší je vidět vše na živo. A toho jsem využil, když jsem byl naposledy v Čechách. To zde vrcholila příprava týmů a hodně hráček jsem také v jejím průběhu viděl. Navíc máme stejný model jako je tomu u týmu mužů, když hlavní trenér působí v cizině, zatímco asistent v domácí soutěži. Takže bezprostřední informace z terénu budu mít od Dušana Poloze. A velmi důležitá, možná nejdůležitější, je také spolupráce mezi námi a trenéry interligových týmů.“

A s těmi se také v průběhu turnaje v Chebu chcete setkat.. Jak bude vypadat tento trenérský miniseminář, jak jste jej sami nazvali?

„Od tohoto setkání si já osobně hodně slibuju a je to jedna z věcí, k čemu by měl turnaj v Chebu také sloužit. Je potřeba nastavit vzájemný vztah mezi členy realizačního týmu a ligovými trenéry, protože jak již bylo řečeno, většina reprezentantek je z naší soutěže. A my potřebujeme informace z klubů a zpětně pak, bude-li fungovat národní družstvo, budou z toho těžit i kluby. S trenéry se potkáme na dva dny, v pátek a v sobotu. Budeme s nimi mít dvě schůzky, diskuze. Dále budou mít k dispozici kondičního trenéra, který jim poradí jak lze trénovat s hráčkami, které nemohou, ať již kvůli škole nebo zaměstnání, absolvovat všechny tréninky s týmem. Budeme mluvit o jednotlivých hráčkách, o modelu hry, o hráčkách, které by mohly v národním týmu také působit. A k tomu uvidí čtyři zápasy mezinárodní úrovně, takže z nich mohou také čerpat nějaké zkušenosti.“

Mluvit jste o hráčkách, které by v nominaci mohly být. Do širšího kádru se po delší době vrátily některé zkušené házenkářky jako Ajglová nebo Roubínková a vy jste navíc měli zájem i o další hráčky této generace...

„U této genereace je problém. Já jsem mluvil se všemi hráčkami, které připadaly do úvahy, ale často mi řekly, že reprezentace je pro ně již dávno uzavřená kapitola a jejich házenkářský život se nyní ubírá jiným směrem. Ale my tyto starší hráčky potřebujeme, protože jejich házenkářská kvalita je mnohdy lepší než u domácích házenkářek, což je logické. Vždyť mají delší zkušenosti a hrají v zahraničních soutěžích. Uspěli jsme tak napůl, do reprezentace se vrací Ajglová a Roubínková. Ta je momentálně zraněná, ale na příští akci bych ji rád pozval. Uzavřena ale není ani otázka návratu Knytlové, Nevařilové. Fabíková se zatím reprezentace vzdala, stejně tak jako Kysučanová, která se chce soustředit na své nové angažmá.“

Na závěr prosím prozraďte, co na tým čeká v této sezóně?

„Poslední týden v listopadu budeme mít soustředění, v rámci kterého sehrajeme přátelské utkání proti Slovensku. Po něm již bezprostředně následuje první fáze kvalifikace, která se bude hrát s největší pravděpodobností v Itálii. V dubnu je pak na programu další ročník turnaje v Chebu, kde je již potvrzená účast Portugalska, zájem projevilo i silné Rusko. Naším cílem je samozřejmě dostat se na vrcholnou házenkářskou akci, tzn. vyhrát kvalifikaci a následně i play-off. Byl bych moc rád, kdyby lidé v Česku začali zase na ženskou házenou chodit, zajímat se o ni. K tomu je ale házená musí bavit a o to se budeme samozřejmě snažit.“

Děkujeme za rozhovor.

Vendulka Ajglová, staronová tvář v národním týmu žen