ČSH: Pane Bašný, máte za sebou první sezónu u české reprezentace. Když se za ní ohlédnete, jak byste ji zhodnotil?

Jan Bašný: "Od svazu jsme měli jeden úkol: vyhrát předkvalifikaci a dostat se do play-off. Předkvalifikace se splnila s velkým úspěchem, přesto, že to pak bylo bráno jako automatické, když jsme se všemi vyhráli velmi vysoko. Jednoduché to nebylo, vždyť před dvěma lety jsme se stejnými soupeři skončili ve skupině čtvrtí z pěti, takže letos to byl opravdový úspěch. Pak jsme měli úkol druhý, který si stanovil realizační tým, který jsem si kolem sebe vytvořil a tím bylo zkonsolidování vztahů mezi hráčkami navzájem a hráčkami a realizačním týmem. Aby všichni věděli, za čím jdou a že za tím půjdou společně. Tohle se, podle mě, také podařilo. A třetí úkol, který jsme si před kvalifikací s hráčkami stanovili, pokusit se dostat na MS, to už se nám nepovedlo. Z více důvodů. Jinak sezónu můžeme zhodnotit i v číslech – hráli jsme čtrnáct zápasů, deset vyhraných, čtyři prohrané. Takhle pozitivní bilance tak osm sezón zpátky nikdy nebyla. S týmy z první světové desítky jsme ale vždycky vysoko prohráli. Takže rozdíly, mezi nejlepšími celky a námi se zvětšují, ale u celků, které jsou stejně silné jako my, se nám podle mě podařilo zastavit propad. Dva tři roky zpátky se začalo prohrávat už i s Litvou, Rakouskem nebo Slovenskem. Teď jsme schopní porazit třeba Portugalsko rozdílem třídy."

Na mistrovství světa reprezentace neprošla přes Černou Horu.

"Černá Hora je pro nás v současné době nehratelným soupeřem. Je to tým, se kterým my se nemůžeme srovnávat v ničem. Ani v zabezpečení, tréninkových podmínkách, financích, podmínkách pro hráčky, ve hře, v ničem. Tam je nároďák jeden tým, který trénuje celý rok spolu. Hráčky odehrají dvacet pět zápasů v Lize mistrů, deset zápasů na MS. To je třicet těžkých zápasů a to nemají hráčky českého výběru často odehráno dohromady za celý život a Černohorky to odehrají za jednu sezónu. Navíc v prvním utkání jsme totálně vybouchli. I kdybychom hráli nejlíp, jak umíme, přes Černou Horu bychom nepřešli, ale ten náš výkon byl prostě strašný. Černá Hora bude hrát teď na šampionátu o medaili, my nemůžeme hrát ani proti desátému celku. My můžeme něco zkusit proti patnáctým Slovinkám nebo čtrnáctým Rakušankám."

Ve čtvrtek odjíždíte na turnaj do Polska. Jak vidíte utkání a soupeře, kteří vás tam čekají?

"My jsme ve čtvrtém výkonnostním koši, Holandsko je v prvním, to znamená o něco horší než Černá Hora, stejně jako Ukrajinky. Holandsko jsou velmi těžký soupeř a bude problém s nimi něco uhrát. Je to družstvo z nejlepší desítky. Veřejnost nemá úplně představu o tom, jak kvalitní soupeř to je a tak když si pak třeba budou číst v novinách, že jsme prohráli s Holanďankami o deset, budou bědovat, jak je to možné.

Polsko patří do třetí výkonnostní skupiny, Island by se kvalitou měl podobat Rakušankám, všichni tedy o něco lepší než my. Navíc Polsko hraje doma a na rozdíl od nás bude kompletní. Všechny tyto zápasy budou těžké, a pokud se nám podaří uhrát nějaký výsledek, tak to bude úspěch.

Já ale hlavně doufám, že předvedeme kvalitní výkon, abychom měli na čem stavět za měsíc v kvalifikaci."

To je stěžejní akce, která vás čeká v následující době. Bude to těžké?

"Bude to těžké, ale mohlo to být těžší. Nemůžeme si stěžovat na los, protože jsme ve čtvrté skupině a dostali jsme nejhorší tým z druhého koše a jeden z nejslabších z třetího koše. Lepší to být skoro nemohlo, takže jestliže neuhrajeme slušný výsledek letos, tak nemůžeme počítat s tím, že pro nějakou další kvalifikaci budeme mít ještě někdy lepší pozici. Rakušanky jsme loni porazili, Slovinky se nezlepšují. Šance postoupit tam rozhodně je."

Několik hráček se letos vzdalo účasti v reprezentaci. Mohl byste nám vyjmenovat které a případně z jakých důvodů?

"Oslovené hráčky z Veselí reprezentovat odmítly z pracovních či jiných osobních důvodů. Fleková nabídla výpomoc, pokud by byla situace akutní, ale z rodinných důvodů pro ni nebylo reálné zúčastnit se třeba pravě akce v Polsku. Vojtíšková z Německa se vzdala kvůli práci, ze které ji nový zaměstnavatel odmítl uvolňovat. A další hráčky, Aiglová s Kysučanovou, s házenou skončily úplně."

Před soustředěním se navíc několik hráček zranilo. Podařilo se vám tedy v přípravě naplnit stanovené cíle?

"Moc ne. Tento termín jsme si zvolili jako nejpříhodnější a chtěli jsme si z toho udělat generálku na kvalifikaci. Zranila se však Zámorská, Keclíková ve francouzské lize neměla přestávku, Štěrbová ještě není fit, Kutlvašrová léčí zranění ramene a měsíc pořádně netrénovala a Simerská se nemohla zúčastnit z pracovních důvodů. Tím se mi rozpadl střed obrany a příprava tak nemá ty kvality, které jsem si sliboval před soustředěním. Zkusíme si tak zopakovat útočné věci a šanci dostanou ty hráčky, které tady máme."

Do zahraničí se teď vrátil i Dušan Poloz. Budete mít stále dostatečný přehled o dění v české soutěži?

"Všechny zápasy z české soutěže jsou nahrány na stránkách svazu a myslím si, že ze všech českých trenérů se asi nejčastěji dívám na zápasy z WHIL. Když tady Dušan byl, bylo to lepší. Já jsem měl od toho odstup a on byl vevnitř, takže jsme měli na to rozdílný pohled. Teď to bude trošku horší, ale uvidíme, jak to letos půjde a co bude za rok."

Koho tipujete jako aspiranta na český titul?

"Určitě tam bude Veselí, protože to hraje na maximum svých možností a má zkušený tým, který hraje už dlouho spolu a bude mít zkušenosti z Ligy mistrů. Vysoko bude i Poruba a Most."

Děkuji za rozhovor.