Včera v Srbsku vyvrcholily boje o medailové příčky na evropském házenkářském šampionátu. Z něho se předčasně vrátila také česká reprezentace, která přes nadějný vstup do turnaje nezvládla duely se Švédskem a Makedonií a nepostoupila ze základní skupiny.

Český celek toužil po úspěchu i ohledem na věk hráčů, kteří tvoří jeho kostru. Tým totiž patří již několik sezon mezi ty s nejvyšším věkovým průměrem v evropském i světovém měřítku. Na perspektivu příchodů nových hráčů jsme se ptali trenéra extraligového Brna a především záložního celku české seniorské reprezentace, Jana Hegara.

Záložní celek české reprezentace se v loňském březnu takto radoval z vítězství na mezinárodním turnaji v Paříži.
Foto: www.hand-ivry.org

Pane Hegare, výsledek z EURA patrně zarmoutil i Vás, je to tak?

Byla to velká škoda, ale každá vrcholná akce v házené je nesmírně vyrovnaná a o úspěchu či prohře rozhodují maličkosti.

Už před mistrovstvím byl často zmiňován věkový průměr českých hráčů? Co jste říkal Vy složení českého celku?

Veřejnost, ať laická nebo odborná, vždy spekuluje o složení reprezentačních týmů. To se netýká jen házené, ale všech sportů. Musím říct, že plně sdílím názor trenéra Liptáka, který opakovaně tvrdil, že do Srbska jede český tým v nejsilnější možné sestavě.

Takže například v záložním celku reprezentace, který vedete, nevidíte trumf v rukávu, žádného žolíka, který měl být přítomný v Srbsku?

Hráči, kteří na EURU Česko reprezentovali, jsou podle mě ty nejlepší a nejvíce ostřílení mezinárodní konfrontací. Budu se opakovat, ale v současné době nemohla Česká republika postavit silnější tým. Výborní hráči, jednotný kolektiv a kvalitní trenér.

Kritika se ale částečně snesla právě na hlavu Martina Liptáka.

Je to trenér, kdo je zodpovědný za výsledky mužstva a to si určitě Martin Lipták uvědomuje. On je ale především skutečně kvalitním trenérem a vedle odborné stránky, tedy dobré přípravy a směřovaní projevu týmu, dokáže svým přístupem v hráčích vyvolat pocit, že se na společné akce těší. Díky němu panuje během kvalifikací i šampionátů v české repre soudržná atmosféra a odhodlání uspět.

Někteří hráči však přesto uvažují o odchodu.

Otázkou bude spíše psychická únava. Přeci jen kluci si již poněkolikáté chtěli splnit sen o úspěchu, ale na nějaký výrazný výsledkový průlom se stále čeká. Výkonnostně v současné době nemáme lepší hráče, než ty, co nás reprezentovali v Srbsku. I ti starší na to stále mají dobré fyzické předpoklady.

To je patrně i případ Jana Filipa, který již oficiálně přerušil své působení v reprezentaci...

Právě Honza odehrál výjimečný turnaj. Jeho střelecké příspěvky v těch našich třech utkáních byly hodně cítit a ta úspěšnost zakončení...to je myslím na takový počet střel a důležitost zápasů přímo unikátní. Je stále elitním světovým hráčem.

Myslíte, že bude po tomto neúspěchu následovat nějaká vlna dalších odchodů?

Nevidím k tomu důvod! A i kdyby se rozhodli nějací další hráči pro přerušení nebo ukončení reprezentační kariéry, jádro tohoto týmu má pořád svou sílu a věřím, že tito kluci ještě neřekli poslední slovo.

"Honza odehrál výjimečný turnaj," chválí Jan Hegar výkony Jana Filipa na ME 2012.
Foto: A. Wipf

Vidíte jako trenér záložního celku mužské reprezentace nějaké rostoucí osobnosti, které by v případě „odchodového scénáře“ byly schopní uspět na mezinárodní scéně?

To je hodně diskutovaná otázka a je bohužel smutnou pravdou, že kdyby tato generace hráčů naráz skončila, projevilo by se to výrazným výsledkovým propadem.

Ale určitě se mezi nimi perspektivy národního celku musí projevovat.

Budoucnost by podle všeho měla patřit Tomáši Mrkvovi v brance, ale není to budoucnost nejbližší. Jak Petr Štochl tak Martin Galia jsou gólmani nejvyšší světové úrovně a na jejich dvojici by ještě několik let česká reprezentace mohla stavět.

A další osobnosti?
 
Nebudu jmenovat další hráče. Jsou povětšinou hodně mladí, mohou ještě růst a bude záležet na jejich píli a herním vývoji, jestli budou moci hrát na mezinárodní scéně tak důstojnou roli, jakou hraje současný kádr.

Předpokládám, že právě získání zkušeností na mezinárodní scéně je základním účelem existence záložního reprezentačního týmu.

Koncept „B“ mužstva je extrémně důležitý vzhledem k tomu, že kvalitní mezinárodní konfrontace prostě hráčům z domácí extraligy a nižších zahraničních soutěží chybí. Na druhou stran, jak už jsem několikrát zmiňoval, současný „A“ kádr je skutečně to nejsilnější co česká házená může nabídnout a výkonnostně je mezi našima dvěma týmy znatelný rozdíl.

Přesto mají asi i házenkáři z méně prestižních zahraničních soutěží oproti těm z české extraligy znatelnou výhodu…

To mají. Osobně jsem pro tu variantu, aby nadějní hráči odcházeli v případě možnosti do zahraničí. Jde o celkové zázemí házené v Německu, ale i dalších zemích, o úroveň soutěží i přípravy mužstev. Jedna věc je hra proti těm nejlepším a druhá je možnost s nimi trénovat. Na to se někdy zapomíná, ale na řadě hráčů, kteří působí v zahraničí je patrný výkonnostní růst i v mužské kategorii, což v české nejvyšší soutěži není tak častý jev.

Sám dlouhodobě jako trenér působíte v extralize, jaké jsou tedy perspektivy kvalitního fungování domácího házenkářského celku?

Je to boj a dřina. Ale právě jen tvrdá práce hráčů, trenérů a všech zainteresovaných osob v klubech i na ústředním svazu může posunout českou házenou výš. Klíčové je přitom rozšířit členskou základnu, přilákat k házené co nejvíce talentovaných dětí.

Nyní působíte v Brně, ve kterém musí házená čelit konkurenci vlastně všech kolektivních sportů?

S odlivem zájmu se potýká i většina těch velkých sportovních odvětví, včetně fotbalu nebo hokeje. Házená to má o to těžší. Ale jak říkám, základem všeho je tvrdá práce všech zúčastněných.

Vidíte v brněnském kádru některé svěřence, kteří by mohli dosáhnout v budoucnu ať už zahraničního angažmá nebo třeba i českého národního dresu? 

My máme až na dva, tři hráče extrémně mladé mužstvo, takže je složité něco takového tvrdit. Ale každý z kluků to má ve svých rukou a záleží jen na něm, kolik toho pro házenou obětuje, jak moc se bude chtít zlepšit.

Dlouhá cesta čeká i současné mladé reprezentanty. Sledujete jejich výsledky?

Pochopitelně. V dorostencích i juniorech jsou jedinci, kteří mají potenciál stát se opravdu kvalitními házenkáři v tom nejpřísnějším mezinárodním měřítku. Jde o to, aby na sobě dál pracovali, a aby byl cítit v jejich výkonech stálý progres.

Děkuji za rozhovor.

Taky děkuji.