Pro Pražský deník odpovídal trenér Michal Červenka na nejprve na otázky spojené s jeho působením v momentálně velmi úspěšném celku juniorek Slavie. Pak se ale zcela věnovali otázkám současné juniorské reprezentace a pan Nejedlý nabízí teď trenérovy odpovědi i Vám, návštěvníkům stránek Českého svazu házené.

(celý rozhovor čtěte zde)

Jak se dá spojit práce v klubu a u reprezentace?
Vcelku homogenně, tyto dvě práce se totiž prolínají. Slavia má v reprezentaci už léta řadu hráček. Proto i v té současné juniorské působí sedm děvčat, jež dříve nebo později prošla SCM.
 

Není to proto, že k nim máte blíž?
Může se to tak říct. Je pravda, že pokud se trenér rozhoduje mezi dvěma rovnocennými hráčkami, rozhodne se pro tu, kterou zná lépe. Mám ale čisté svědomí. Myslím si, že v době internetu není problém kohokoliv sledovat.
 

Jak moc jste si přál, aby bylo mistrovství světa juniorek v Česku?
Abych řekl pravdu, tak jsem to neřešil. Bylo mi to dáno do vínku a já se tomu pouze přizpůsoboval.
 

Nebude chybět českému celku kvalifikace?
Určitě ne. Měření se světem má už toto družstvo za sebou. Je třeba si naprosto na rovinu říct, že kvalifikace česká juniorská házená nezvládá. Poslední postup je už více než pět let starý.
 

Nyní jste se sešli v areálu v Břvích. Co vás tam čeká?
V Břvích máme veškeré vybavení a podmínky k vynikající dvoufázové přípravě. Nejsme rušeni okolními vlivy. Navíc je hala dobře dostupná z ruzyňského letiště, tedy vhodná pro naše soupeřky Maďarky a Rusky, se kterými se od pátku do úterý utkáme, a které se připravují na kvalifikaci o MS.
 

V jakém stavu jste našel hráčský kádr?
V dobrém. Všech sedmnáct hráček, se kterými jsme počítali, se dostavilo v pořádku. Má-li být toto družstvo konkurenceschopné, musí mít v zdravé hlavní opory.
 

Které to jsou?
Osa je vytvořena hráčkami WHIL. Začíná brankařkami Roháčkovou s Müllnerovou, které vhodně doplňuje mladá Kudláčková. Otazníky vidím na pivotu, kde se nám příliš nedaří. Do osy patří především spojky Weisenbilderová, Ryšánková, Kubáčková a Marčíková.

Mohl by ještě někdo zasáhnout do konečné nominace na MS?
V současné době není kádr uzavřený. Hráčky, které by jej mohly rozšířit, se však dají spočítat na prstech jedné ruky. Úplné novicky nečekejte.
 

Pociťujete výkonnostní rozdíly mezi hráčkami, které nastupují ve WHIL a 1. lize?
Určitě. Rozdíly jsou patrné ve zkušenosti, razanci střelby a v rychlosti pohybu. Snažíme se zde holky „dorovnat“. Chceme hrát házenou v takovém tempu, že by bylo utopií myslet si, že šest hráček odehraje šedesát minut.
 

Představil byste nám váš realizační tým?
Mou asistentkou je Martina Papežová, která se o toto družstvo starala v předchozích dvou letech. Navíc jde o trenérku, která má výsostné postavení mezi tuzemskými mládežnickými trenéry, protože byla na třech šampionátech. Vedoucím družstva je Martin Vágner, jsou zde dva fyzioterapeuti Ivan Novák a Kateřina Nedomlelová. Lékařem je MUDr. Jan Riegl.
 

Spolupracujete i s psychologem. Jak se spojení osvědčuje?
Ve chvíli, kdy jsme přebírali družstvo s vidinou domácího šampionátu, jsme se rozhodli i pro tuto formu. Pan Jindřich Dušek nás navštěvuje, dělá nám výstupy, které jsou ale pouze interní. Další část je mezi ním a děvčaty. Jestli byla naše spolupráce úspěšná nebo neúspěšná, se ale dozvíme až po MS. Jsou hráčky, které na spolupráci s ním slyší a druhé, kterým je lhostejná.
 

Co vás čeká do šampionátu?
Další sraz budeme mít až těsně před šampionátem na začátku června. To nás bude čekat závěrečná příprava, která se bude skládat ze čtyř čtyřdenních akcí. Vše bude směřovat k tomu, abychom byli 1. července připraveni bojovat.
 

S jakými cíly?
Česká juniorská reprezentace se dlouhodobě nedostává na mistrovství světa. Proto se budeme chtít odvděčit domácím divákům kvalitní hrou, kterou budeme rovnocenní soupeřům. Pokud se to podaří, můžeme skončit ve středu startovního pole. Musíme si uvědomit, že je před námi šestnáct celků z mistrovství Evropy, na které jsme se ani neprobojovali.
 

David Nejedlý, Pražský deník

foto Alex Wipf