Přinášíme rozhovor s nově jmenovanými trenéry mužské reprezentace ČR, Vladimírem Habrem a Jaroslavem Hudečkem, které již 31. října čeká kvalifikační utkání proti celku Izraele.

Pane trenére, příchod k národnímu mužstvu mužů neabsolvujete poprvé. Jaký je to pocit?

Reprezentaci jsem vedl dvakrát, takže je to už můj třetí nástup do jejího vedení. Poprvé se tak stalo záhy po olympiádě v Barceloně a tuto éru ukončilo až naše účinkování na MS Japonsku (1997). Druhé období přišlo na přelomu tisíciletí a skončilo neúspěšnou kvalifikační baráží o MS 2003 proti Chorvatsku. Vždy jsem cítil pocit zodpovědnosti a závazku i silnou touhu uspět.

Během svých předchozích působení jste již vedl část současného reprezentačního kádru.

Ano, někteří hráči už v celku byli, některým jsem dokonce dal první příležitost obléct národní dres. Vzhledem ke svému trenérskému působení v Plzni a Dukle Praha jsem je poznal i na klubové úrovni, to by mohlo pomoci k vzájemně kvalitní komunikaci.

Vladimír Haber vstupuje již potřetí do vedení národního týmu. Od opuštění lavičky extraligové Plzně se v západočeském klubu věnoval vedení tamního SCM. Foto: Hynek Sladký.

Už jste měl možnost s nimi hovořit?

Zatím ne (rozhovor pořízen ve čtvrtek, pozn. autora). V co nejkratší době se chci ale spojit s hráči, kteří již obdrželi nominaci do širšího kádru reprezentace a tam, kde bude možnost pohovořit osobně, využiji toho. Chci si s nimi osobně promluvit o dalším směřování národního výběru a seznámit je s naší vizí. Reprezentaci chápu stejně jako Jaroslav Hudeček jako otázku nejvyšší prestiže a nemám důvod nevěřit, že se na tom shodneme i s hráči.

Takže se neobáváte, že některým již avizovaným odchodům z reprezentace, přibydou nyní další?

Nepředpokládám nějaký hromadný úprk z národního družstva. Většina z hráčů prošla mýma rukama, a tak mám představu o jejich stanovisku a oni znají mé názory. Věřím, že nalezneme společnou řeč, a přestože času do startu kvalifikace zbývá málo, naladíme se již v jejím úvodu na společnou notu a půjdeme krůček po krůčku vstříc kýženému postupu.

Je pravdou, že je Váš trenérský mandát zatím omezen právě letošní sezónou, v níž vzhledem neúčasti na světovém šampionátu bude veškerá pozornost soustředěna na kvalifikaci o ME 2014?

Ano, naše smlouva končí 30. června 2013, a i když je v ní zakotvena opce, bude o našem setrvání ve vedení reprezentace rozhodovat výsledek kvalifikace a další aspekty naší práce.

Právě postup na EURO 2014 nebude ale nic snadného...

Nazvat některou kvalifikační skupinu snadnou, může pouze člověk, který není schopen přijmout aktuální vyrovnanost národních celků na mezinárodní scéně. Přesto si myslím, že nemůžeme mít jinou ambici než uspět.

Věříte tedy, že postup je v českých silách?

Že je v našich silách, o tom jsem přesvědčen nezlomně. Máme v reprezentačním kádru hráče, kteří patří k nejlepším světovým házenkářům na svých postech, ale rozhodující bude, jak sehrajeme konkrétní utkání, zda v nich ze sebe vydáme to nejlepší. V našich silách postup je, že nám spadne sám do klína? To je nereálná utopie.

Takže by měl český celek na šampionát do Dánska doprovodit Němce?

Němci jsou určitě favority skupiny, ale výsledky Černohorců budí respekt a Izraelci v posledních letech nikomu nedávají body zadarmo. Skupina může dopadnout všelijak, ale pravdou je, že podle papírových předpokladů by měli postoupit Němci a společně s nimi i my. Potvrdit to ale oba týmy musí na hřišti a jednoduché to nebude mít nikdo.

Mluvil jste o dalších aspektech Vaší práce, co si pod tím mají fanoušci představit?

Vedle postupu na EURO 2014 je zde další priorita a tou je postupné zabudování mladších hráčů do užšího reprezentačního kádru. Nadějní mladící musí dostat šanci získat po boku současných reprezentantů potřebné zkušenosti a my musíme myslet i na budoucnost národního týmu. Náš celek byl nejstarším na letošním ME, a i když věřím stále v kvalitu této generace hráčů, nelze opomíjet ani přípravu na období, kdy štafetu bude muset převzít generace nastupující.

Není ale jedna sezóna, na kterou zatím máte mandát, příliš krátkou dobou na takové změny?

Jde o to nastartovat tento proces. Jsem proto rád, že budeme pracovat společně s Jaroslavem Hudečkem, který má díky dlouholeté práci v mládežnických výběrech o potenciálu mladých hráčů jedinečný přehled.

Co tedy reprezentaci v nejbližším období čeká?

V první řadě si musíme ujasnit situaci ohledně složení realizačního kádru a především postoje obeslaných hráčů širšího kádru k přijetí reprezentační nominace. O tom jsem již hovořil a doufám, že se střetneme ve společné touze úspěšně vstoupit do aktuální kvalifikace. Její start nás čeká již za měsíc a doufám, že diváci ve Zlíně podpoří náš tým, jak to dokázali už v minulosti.

Stranou našich dotazů nemohl zůstat ani Jaroslav Hudeček, který nám ještě počátkem týdne pomáhal z pozice kouče juniorského výběru s materiálem do rubriky „ZOOM“.

Pane Hudečku, jedním z úkolů, které leží před novým vedením reprezentace je podle Vladimíra Habra postupné zapracování některých mladších hráčů do reprezentačního kádru.

Vzhledem k dlouhobému kontaktu s mládežnickými reprezentanty by to měla být jedna z mých úloh. Už část současného seniorského kádru jsem mohl vést ať už v juniorce nebo svého času při akcích záložního družstva reprezentace. Mimo akce hlavního týmu ale stále zůstává řada kvalitních hráčů, kteří mají potenciál v příštích letech převzít důležité role v reprezentaci.

Jaroslav Hudeček patří mezi impulsivní trenéry. Foto: Ivo Dudek.

Vaše jmenování bylo pro mnohé velikým překvapením, jaké jste měl pocity při projednávání varianty trenérské dvojice Haber - Hudeček?

Naše dvojice byla jednou z alternativ a pocity spojené s tím poněkud překvapivým jmenováním lze stěží popsat. Je to výzva, závazek a zároveň i ta nejvyšší pocta. Člověk žije desítky let tímto sportem, tvrdě pracuje, vzdělává se a v koutku duše chová stále sen, že se bude moci podílet na vedení mužské reprezentace. Reprezentaci vnímám jako vrchol pro každého házenkáře, ať hráče nebo trenéra, a mužský seniorský celek, ten je v české házené tím vrcholem nejvyšším. Doufám, že v této roli nezklamu a v našich cílech uspějeme.

Přijetí tohoto postu bude asi znamenat konec u týmu juniorů, nebo půjde obě pozice skloubit?

Musím si o tom promluvit s Pavlem Farářem, se kterým vedeme současnou juniorku, doladit vše nad plány akcí, ale v současné chvíli vidím jako pravděpodobné řešení, že se vedení juniorské reprezentace vzdám.

Nebude to moci někdo vnímat jako únik o rozdělané práce?

Současné ročníky podle mne mají svou kvalitu a mě bude především mrzet, že bych od práce s nimi odešel. Na druhou stranu jsem už zmínil, že seniorský výběr je vrcholem nejen hráčské, ale i trenérské prestiže a já jsem se rozhodl akceptovat tuto nabídku, která by se v budoucnu nemusela opakovat. Věřím, že za zlé mi to mít nikdo nebude, navíc Pavel Farář bude pokračovat v naší práci a já se mu budu snažit být i v případě odchodu od juniorského výběru maximálně k dispozici.